![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes: Čtvrtek, 26. týden v mezidobí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 1.10.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající? Hospice zlepšují kvalitu života umírajících Jsme společností, která zabila smrt – schováváme ji sami před sebou a tváříme se, že neexistuje. I to tvrdí Marie Svatošová, zakladatelka hospiců v České republice a prezidentka Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče. Nejen na to, čím pomáhají hospice zlepšit kvalitu života umírajících, se jí ptala Lucie Výborná. „Nemůžeme-li je uzdravit, jelikož to není v silách současné medicíny, alespoň je nebudeme pérovat kasárenským režimem dne,“ přibližuje Marie Svatošová, jaká myšlenka stála u zrodu hospiců v Česku, tedy zařízení, jejichž účelem je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit lidem důstojné umírání. „Podobný přístup zastáváme, i co se týká návštěv. Jelikož většina pokojů v hospicích je jednopokojových, můžeme si dovolit vůbec neomezovat dobu návštěv,“ upozorňuje prezidentka Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče, že návštěvní hodiny v hospicích jsou 24 hodin denně, 365 dní v roce. „Proč by si pacient a jeho návštěva nemohli rozsvítit ve dvě v noci a povídat si? Třeba je to jejich poslední příležitost popovídat si v životě.“ V pořadu Host Radiožurnálu byl 22.03.2011 odvysílán rozhovor se zakladatelkou hospiců v České republice Marií Svatošovou o snaze maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit lidem důstojné umírání. Nechci umřít Nechci beze stopy zmizet z tohoto života. Přesto jsem ze dne na den starší a jdu vstříc smrti. Nevím, kdy a kde k mé smrti dojde, ale jedno vím jistě: smrt na mě čeká, moje vlastní smrt. Všechno budu muset opustit. Tváří tvář smrti hledáme pevnou oporu, ke které bychom se mohli připoutat. Slovo Ježíše Krista nás ujišťuje: Já jsem vzkříšení a život... (Jan 11,25). On je bezpečnou ochranou. Když jsme u něho, nic nám nemůže definitivně uškodit. Rozhodnutí pro Ježíše Krista, je rozhodnutí pro život! NEUMÍRÁM, ale vcházím do života. Smrt není nějaký přízrak anebo hrozná příšera, jak se znázorňuje na obrazech. V katechismu se říká, že \'smrt je odloučení duše od těla\', nic jiného. A já nemám strach z odloučení, které mě navždy spojí s dobrým Bohem. Pro mne si nepřijde \'smrt\', ale Bůh. (sv. Terezie z Lisieux) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(c) 2005-2023 Farnost Žleby |