Farnost Žleby
Dnes: sv. Pia z Pietrelciny, 24. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
23.9.2017







Farní inFormace
- 27. února 2011 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------8. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle27. února8. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
Úterý1. března
16:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa2. března
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek4. března
Výstav Nejsvětější svátosti, adorace
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Sobota5. března
15:00 hod. kostel sv. Václava Bílé Podolí eucharistická oběť
17:00 hod. kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------9. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle6. března9. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Miroslava Zelinku, jeho rodiče a bratra Karla
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
-------------------------------------------------------------------------------------------
15:00 restaurace U Svitáka (zelená) Dolní Bučice - kostelnické setkání
-------------------------------------------------------------------------------------------

>>Svátost smíření:Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc březen 2011
všeobecný:
Aby národy Latinské Ameriky zůstávaly věrné evangeliu a velkoryse přispívaly k sociální spravedlnosti a pokoji.
misijní:
Aby Duch Svatý dával světlo a sílu křesťanským společenstvím a věřícím, kteří jsou pronásledováni nebo diskriminováni kvůli evangeliu.
národní:
Za pochopení závazného podílu všech pokřtěných na misijním poslání církve a za vytváření pouta jednoty mezi všemi, kdo se z vody a Ducha Svatého znovu narodili a oblékli v Krista.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K POSTNÍ DOBĚ 2011

„Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni“ (Kol 2, 12)

Drazí bratři a sestry,

postní doba, jež nás uvádí do slavení Velikonoc, je pro církev velmi cenným a důležitým liturgickým obdobím. Jsem rád, že se na vás mohu obrátit s konkrétním slovem, které umožní, aby tato doba byla prožita náležitým způsobem. S výhledem na očekávané konečné setkání se svým Ženichem ve věčných Velikonocích společenství církve vytrvale bdí na modlitbách a koná skutky lásky. Stupňuje tak své úsilí o očištění ducha, aby mohla ještě hojněji čerpat z tajemství vykoupení nový život v Kristu, našem Pánu.

1. Tento život nám byl dán už v den našeho křtu, kdy jsme „se stali účastnými Kristovy smrti a zmrtvýchvstání“ a kdy pro nás začalo „radostné a povzbuzující dobrodružství učedníka“.2 Svatý Pavel ve svých dopisech opakovaně zdůrazňuje toto jedinečné společenství s Božím Synem, které vzniká obmytím křestní vodou. To, jakým Božím darem křest skutečně je, nejlépe ilustruje skutečnost, že většina lidí přijímá křest jako děti: nikdo si věčný život nemůže zasloužit vlastním úsilím. Milosrdenství Boží, které zahlazuje hřích a dává nám žít náš život v tom „smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš“ (Flp 2, 5), se lidem předává zdarma.

Apoštol národů ve svém Listě Filipanům vyjadřuje smysl proměny, k níž v člověku dochází, prostřednictvím účasti na smrti a zmrtvýchvstání Kristově, a poukazuje na stanovený cíl: „Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých“ (Flp 3, 10–11). Křest tedy není jen nějakým obřadem minulosti, ale skutečným setkáním s Kristem, jenž přetváří celé bytí pokřtěného, uděluje mu božský život a volá jej k upřímnému obrácení, jehož počátkem i oporou je milost, a pokřtěný tak může růst do plné míry Kristovy dospělosti. Jedinečné pouto spojuje křest s postní dobou, která je příhodným časem k tomu, aby člověk zakoušel spasitelnou milost. Otcové II. vatikánského koncilu vyzvali všechny pastýře, aby do liturgie hojněji zapojovali „křestní prvky obsažené v postní liturgii“. Církev totiž velikonoční vigilii vždy spojovala se slavením křtu: v této svátosti se uskutečňuje nesmírné tajemství, v němž člověk umírá hříchu, získává podíl na novém životě zmrtvýchvstalého Krista a dostává téhož Božího Ducha, který Ježíše vzkřísil z mrtvých (srov. Řím 8, 11). Tento nevyčíslitelný dar musí být v každém z nás stále znovu rozněcován a postní doba nám nabízí pouť na způsob katechumenátu, který byl pro křesťany prvotní církve nenahraditelnou školou víry a křesťanského života. Tento význam má i pro dnešní katechumeny. Svůj křest totiž vskutku žijí jako rozhodující čin své existence.

2. Nejvhodnějším způsobem, jak tuto pouť k velikonočním svátkům vykonat odpovědně a připravit se tak na oslavu Kristova zmrtvýchvstání, nejradostnější a nejslavnostnější události celého liturgického roku, nemůže být nic jiného než nechat se vést Božím slovem. Církev nás proto v evangelních textech postních nedělí vede k obzvláště intenzivnímu setkávání s Pánem a vyzývá nás, abychom znovu kráčeli po stupních křesťanské iniciace: v přípravě na přijetí svátosti znovuzrození pro katechumeny, nebo v případě pokřtěných jako odhodlání podniknout nové a rozhodující kroky v sequela Christi – následování Krista – a ještě dokonaleji se mu odevzdat. První neděle této cesty postní dobou objasňuje složitost naší lidské existence zde na zemi. Vítězný boj s pokušením, jímž začalo Ježíšovo působení, je pozvánkou k tomu, abychom si hlouběji uvědomili, jak jsme křehcí, a mohli tak přijmout milost, která osvobozuje od hříchu a znovu nám dává sílu v Kristu, jenž je cesta, pravda a život.4 Je to naléhavá výzva k tomu si připomenout, že křesťanská víra vyžaduje, aby člověk jednal podle Ježíšova příkladu. Ve spojení s ním má bojovat „proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě“ (Ef 6, 12), kde působí ďábel. Ani dnes nepřestává pokoušet člověka, který se chce přiblížit k Pánu. Kristus z tohoto zápolení ovšem vychází jako vítěz, otevírá naše srdce naději a vede nás k vítězství nad nástrahami zla. Evangelium o proměnění Páně nás nechává nazírat Kristovu slávu, jež předjímá vzkříšení a ohlašuje zbožštění člověka.

(pokračování příště)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby