Farnost Žleby
Dnes: sv. Pia z Pietrelciny, 24. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
23.9.2017







Farní inFormace
- 13. února 2011 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------6. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle13. února6. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
Úterý15. února
16:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa16. února
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek18. února
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Sobota19. února
16:00 hod. kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------7. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle20. února7. neděle v mezidobí
Sbírka darů na opravu kostela
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc únor 2011
všeobecný:
Aby se manželství a rodina těšily všeobecné vážnosti a aby byl uznáván jejich nezastupitelný přínos celé společnosti.
misijní:
Aby křesťanská společenství v oblastech zvláště postižených nemocemi přinášela trpícím lidem svědectví o Kristově přítomnosti.
národní:
Aby se v nás všech prohlubovalo poznání, že křtem jsme byli zachráněni od hříchu a získali důstojnost Božích dětí.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Odpovídá ThLic. Prokop Brož Th.D. děkan Katolické teologické fakulty UK.

Jak si, prosím, mohu představit Boha a jak si věřit ve své víře. Děkuji mnohokrát za odpověď. 

Děkuji za otázku, není snadná, to mi věřte. Abychom si mohli představit Boha, musíme mít „vzkříšenou představivost“. Znamená to počítat s tím, co uniká běžné zkušenosti: ale počítat s tím! K tomu potřebujeme odvahu, provést ve svém životě „exodus“, vyjít z takových představ, které nás stále vracejí zpátky, nevedou nás dopředu. A pak stačí na Boha pomyslet a už to jde samo. Domnívám se, že stačí odstranit překážky, uvolnit hráz, a voda už teče sama, dovolíte-li tento obraz. K druhé části otázky: jak si věřit ve své víře. Myslím, že je třeba dlouhé cesty zrání, pokud ve vztahu k Bohu začínám „na své víře“. Musím zjistit, že „má víra“ není moc pevná, svou pevnost získává tím, že se spoléhám na Boha. Síla víry spočívá v tom, že objevím vlastní nestálost a slabost víry, s níž se obracím na Boha (Krista), od něhož získávám pevné přesvědčení, že moje víra je silná a pevná jen v něm; a pak je silná i má víra. Pokusil jsem se naznačit, jak bych o Vaší otázce uvažoval a ještě jednou Vám za ni děkuji.

Je teologie věda? K čenu slouží její studium pro společnost? K čemu jsou dobrá dogmata? Děkuji. Karel  Děkuji za tři otázky. V období středověku, kdy se formoval pojem vědy, se museli tehdejší myslitelé vypořádat s otázkou vědeckosti teologie. Tehdy to byl Tomáš Akvinský, který v návaznosti na Aristotela definoval vědecký statut teologie. V průběh novověku a osvícenství řada myslitelů zdůrazňovala rozdíl mezi vědou, jež zřejmost vědění opírá o experiment a racionální úsudek, a vědou, která pracuje s jiným typem zřejmosti, jež nevychází jen z pozitivisticky objektivní zjevnosti, ale počítá i s angažovaným subjektem. Bohatá mapa dnešních věd počítá s klasifikací, do níž se promítá předmět a metoda zkoumání. Teologie má svůj vědní statut: má předmět zkoumání – řečeno krátce – svět a bytí ve světle Božího zjevení a má svou metodu, kterou bychom mohli s prof. Pospíšilem definovat jako „hermeneutika mystéria“. K otázce prospěšnosti: nalistujte si prosím odpověď na podobnou otázku v tomto on-line rozhovoru, kde se tomuto věnuji podrobněji. K čemu dogmata? K čemu jsou v přírodních vědách a jejich aplikaci patenty? Přenášejí do praktického života nový objev. Dogmata jsou na tom podobně. Teologie vychází z nauky církve, jež spočívá na Božím zjevení. V průběhu dějin se na pozadí Božího zjevení nauka církve precizuje. Dogmata představují pregnantní formulaci poznaného Božího tajemství, které mají závažnou funkci ve vnitřní struktuře církve; slouží totiž k vytváření a uchovávání vnitřního konsensu církve.

Dobrý den, zajímá mě, co jsou podle Vás hlavní úkoly a cíle křesťanských církví? Myslíte si, že se úkoly a cíle církví shodují se záměry Božími? Jak lze správně rozeznat, co je skutečná Boží vůle a co je pouze vydáváno za údajnou boží vůli?  Dobrý den, děkuji za Vaše dotazy, které nejsou nikterak snadné. Cílem církve je zpřítomňovat Krista ve světě, být – jak se vyslovuje 2. vatikánský koncil – v Kristu svátostí, tj. znamením a nástrojem vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidského rodu. Vedle věrné podoby církve, která se snaží tento obraz uchovat (nespočet svatých to dokládá), se objevují i „strhané rysy církve“, kde tu a tam převládne touha prosadit si své i proti Božím záměrům. Už od založení církve můžeme tento boj pozorovat. Domnívám se, že pravou a ryzí tvář církve, jež se shoduje s Božími záměry a kudy vedou stezky Boží vůle, spatří ten, kdo je ochoten podstoupit zápas o tuto ryzost a současně neustrne v nějakém malém skupinkaření, ale umí se otevřít „velké církvi“. Poznat Boží vůli vyžaduje cestu celoživotního rozlišování, zápas o pravost, evangelního ducha. Kdo se ve svém životě „vyladí“ na Boha – bez Ducha Božího to nejde –, ten poznává jeho vůli.

(c) 2005-2017 Farnost Žleby