- 16. ledna 2011 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------2. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	16. ledna	2. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
------------------------------------------------------------------------------------------- Od 17.1. do 5.2.2011 je duchovní správce v pracovní neschopnosti. V závažných případech kontaktujte okrskového vikáře Mgr. Pavla Tobka tel.: 604701114, nebo 327561143.
-------------------------------------------------------------------------------------------
Sobota	22. ledna
16:00 hod.	kostel sv. Václava Horky bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
----------------------------------3. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	23. ledna	3. neděle v mezidobí - Za jednotu křesťanů
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc leden 2011
všeobecný:	Aby bohatství stvoření bylo ceněno jako vzácný Boží dar, zachováváno a zpřístupňováno všem lidem.
misijní:	Aby křesťané dospěli k plné jednotě a vydávali celému lidskému pokolení svědectví o tom, že Bůh je otcem všech.
národní:	Aby všichni pokřtění v církvi přijímali dar svého křtu jako základ pro svůj život a jako vstupní bránu ke spáse i ke všem ostatním svátostem.
místní:	Za mládež v našich farnostech.

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Přátelé nejsou dokonalí lidé

Dobrý přítel přijímá partnera i s chybami

Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku. Podmínkou dobrého přátelství je, že svého partnera plně přijímáme nejen s jeho ctnostmi a půvaby, ale také s chybami a celou jeho křehkostí. Právě proto se spřízněná duše stává naším přítelem, že ho přijímáme bez jakýchkoli vstupních podmínek. Pokud mě někdo nedokáže brát takového, jaký jsem, nezasluhuje si být mým přítelem, prohlašuje Marcel Achard.

*** Darem přátelství se vzájemně obdarováváme proto, abychom mohli společně růst a zrát. Jediný způsob, jak mít přítele, je být přítelem, říká Ralph Waldo Emerson.

*** Nátlak na přítele ve snaze změnit ho. Nespravedlivý nátlak na přítele ve snaze změnit jeho chování je právem vnímán jako pokus o manipulaci a často také bývá příčinou ukončení právě vznikajícího přátelství. Spíše než vzájemným napomínáním si přátelé pomáhají vzájemnou laskavostí, soucitem, péčí o druhého a životním svědectvím.

*** Přátelé odhalují navzájem svou křehkost. Tak jako v každém jiném vztahu dochází i v přátelství k okamžikům ztráty trpělivosti, k impulsům hněvu, smutku, uzavřenosti a sobectví. Přestože se přítel snaží být ušlechtilý a štědrý, podléhá občas různým slabostem. Přátelé si nic nepředstírají, a proto také všední životní obtíže odhalují jejich křehkost.

Jde ovšem o pouhé chvilky, které lze překonávat mocí vzájemného odpuštění a smíření. Přátelství by nebylo myslitelné bez vzájemného pochopení slabostí na obou stranách. Je naprosto mylné očekávat, že náš přítel bude dokonalejší než všichni ostatní, s nimiž se v každodenním životě setkáváme. (Józef Augustyn)

Dáváním nikdy neztrácíme

Až se o svůj dar podělím, přinese mi radost

Nikdy nedostáváme nic jen pro vlastní užitek. O všechno se lze podělit. Jeden starý paragraf církevního práva zní: Quod monachus acquirit conventus acquirit (co získá mnich, získává konvent). Darujeme-li tedy řeholníkovi nějaký dar, neponechá si jej pro sebe, ale dává jej k užitku celému společenství. A celé společenství si jej taktéž neponechává jen pro sebe, ale rozdává z toho dál.

Toto pravidlo je platné i pro všechny křesťany. Jsme totiž stvořeni tak, že něco skutečně vlastníme teprve v okamžiku, kdy jsme ochotni se toho vzdát. Dokud nejsem ochoten rozdat, co mám, nemohu se z toho skutečně těšit. Teprve až se začnu o svůj dar dělit, přinese mi to radost.

Dáváním nikdy neztrácíme. Co nás kdysi svazovalo a zotročovalo, promění se darováním v něco, co nás naopak otvírá a osvobozuje.