- 26. září 2010 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------26. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	26. září	26. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za rodiče Neubauerovy a Pikhartovy
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice Slavnost posvěcení kostela
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice za Milana Polanského a jeho rodinu
Úterý	28. září	Slavnost Sv. Václava
16:00 hod.	kostel sv. Václava Horky poutní za Vladimíra Smutného z Horek
Středa	29. září	Svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela
18:30 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Sobota	2. října	svatých andělů strážných
11:00 hod.	kostel sv. Václava Bratčice pohřeb Marie Prášková, *1924
16:00 hod.	kostel sv. Václava Bílé Podolí poutní eucharistická oběť
18:00 hod.	kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------27. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	3. října	27. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za Petra Fantu
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Svátost smíření:

Žleby - fara

středa

od 18:00 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc říjen 2010
všeobecný:	Aby se katolické univerzity stávaly více a více místy, kde je možné ve světle evangelia zakoušet harmonickou jednotu mezi vírou a rozumem.
misijní:	Abychom u příležitosti Světového misijního dne pochopili, že úkol hlásat Krista je naprosto nezbytnou službou, ke které je církev povolána k prospěchu celého lidstva.
národní:	Aby naše rodiny rostly ve všech podobách lásky, které rodinu utvářejí, a to v lásce manželské, rodičovské, sourozenecké i mezigenerační.
místní:	Za mládež v našich farnostech.

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Modlitba na kočku?

SEDĚT A KOUKAT SE

Svatý Lynas měl dvě kočky: Edieho a Maggie.

Jednoho větrného dne si obě kočky začaly hrát jako malá koťata, honily se a točily za vlastními ocásky. Svatý Lynas je s úsměvem pozoroval, ale pak si povzdychl a řekl: „Co naplat, měl bych jít něco dělat.“ „Proč?“ zeptal se ho Bůh. „Hraní by ti prospělo.“

Ale svatého Lynase tím nepřesvědčil.

„Koukni, Lynasi,“ povídá Hospodin, „když já jsem mohl celý den strávit tím, že jsem učil kočky točit se za ocáskem, tak snad to nejmenší, co můžeš udělat,  je sedět, koukat a bavit se!“

MODLITBA NA KOČKU ?

Žáci svatého Lynase se rozhodli vyhodit jednu z jeho koček z kaple, v níž se modlili. On je ale zarazil, neboť hluk, který přitom tropili, byl horší, než smířit se s přítomností kočky. Zvíře se stočilo před oltářem v místě, kam dopadalo slunce, načež svatý Lynas odložil modlitební knihu a celé hodiny pozoroval spícího tvorečka.

Když vyšel z kaple, žáci se ho ptali, co tak úžasného na té kočce vidí. „Vás nikdy neohromilo,“ odpověděl jim, „že jí Stvořitel udělal v kožichu dírky přesně tam, kde má oči?“

(zpracováno dle F. Pagdena)

Život není shlukem neslučitelných věcí

K tomu, abychom našli Boha ve všech věcech, potřebujeme vnitřní oči víry. Víra je těma vnitřníma očima, které Boha vidí v tváři dítěte, v prvním světle dne i v temnotě noci. Víra je vnitřníma ušima, které Boha slyší ve sténání větru, v příboji moře, ve zpěvavé řeči dítěte opakujícího básničku, v řevu motorů zdolávajících vrch, v záchvatu smíchu i v těžkém dechu trpících.

Víra je vnitřníma rukama, které cítí Boží dotek v čerstvém větru, v jemné spršce deště a ve stisku ruky bližního.

Život víry je život hledání, ale také život nacházení. Nezahlazuje nic z přirozené reality. Mám rád déšť nejen proto, že v jeho vlhkosti je Bůh - mám ho rád, protože je to déšť. Nemiluji tě pouze proto, že v tvém srdci je Bůh, ale miluji tě, protože jsi to ty: pouze uznání tvé dobroty mne vede k dobrotě Boží. Mám rád strom pro jeho dřevo i listy, pro symetrii jeho větví, pro jeho prózu i poezii. Pouze když mám rád strom, protože je stromem, mohu najít Boha, který zahaleně, ale dostupně spočívá v každé skutečnosti.

Život není shlukem neslučitelných věcí bez vztahů a spojení. Všechna stvořená skutečnost je očima víry viděna jako Archa úmluvy, svatostánek Boží přítomnosti a slávy. Všechna rozdílnost stvoření získává v tomto pohledu jednotu a všechno stvoření je naplněno přítomností, mocí a slávou Boha, v němž všechno žije, pohybuje se a trvá.