- 18. července 2010 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------16. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	18. července	16. neděle v mezidobí
	Sbírka darů na opravu kostela
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
Úterý	20. července
18:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Čtvrtek	22. července	sv. Marie Magdalény
13:30 hod.	kaple Nanebevzetí Panny Marie Schořov pohřeb rozloučení Marie Vavřičková, *1937 (P. Stařík)
Sobota	24. července
18:00 hod.	kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------17. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	25. července	17. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za Janu Kneřovou a Kristýnu Doubkovou a jejich rodiny
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy za + Martu Jelínkovou
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. přijímáním (P. Minář)
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc červenec 2010
všeobecný:	Aby ve všech státech světa probíhaly volby veřejných činitelů spravedlivě, otevřeně, čestně, s respektem ke svobodnému rozhodnutí občanů.
misijní:	Aby se křesťané všude, kde žijí, zvláště ve velkých městech, snažili účinně přispívat k podpoře vzdělanosti, spravedlnosti, solidarity a pokoje.
národní:	Za prohloubení vztahů mezi kněžími a Božím lidem, aby se účinněji šířilo Boží království v našich farnostech a v celém národě.
místní:	Za mládež v našich farnostech.

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Ty potřebuješ Bibli víc než mniši

Proč já bych měl číst Bibli? Slyším někdy lidi říkat:  „Proč já bych měl číst Bibli? To ať dělají ti, kdo jsou v klášteře.“

Já vám ale říkám: Bibli potřebujete více vy, než mniši! To vy žijete mimo klášterní zdi v plné vřavě světa. To vy jste neustále vystaveni novým zápasům, bojům a ranám. Potřebujete Písmo neustále, abyste z něj čerpali sílu pro svůj každodenní život!  (podle Jana Zlatoústého + 407)

Vezměte na sebe plnou Boží zbroja přijměte meč Ducha, jímž je slovo Boží. (Ef 6,12-13.17)

Rodiče vás nutí chodit do kostela? Studium za socialismu

Když náš syn Jára dokončil gymnázium, chtěl dělat dětskou medicínu – byl to jeho ideál, ale nedostal se na ni, protože neměl příslušné „stranické“ doporučení. Podobně to dopadlo s jeho zájmem o psychologii. Jednou jsem se vracel autem z kázání v Jindřichově Hradci a vzal jsem stopaře. Vyprávěl mi, že měl podobné těžkosti jako můj syn. Zkoušky na humanitní obor udělal na výtečnou, ale pro údajný nedostatek míst ho nepřijali. Potom řekl větu, která rozhodla o budoucnosti našeho syna: „Teď půjdu k přijímacím zkouškám popáté. Pokud mě zase nevezmou, rozhodl jsem se jít na stavařinu. Lidi potřebují bydlet za každého režimu a já jim budu stavět baráky. Je to užitečná práce.“ A to byl podnět pro našeho Járu.

Ale ani přijímačky na stavařinu nebyly tak snadné. Jára dostal formulář s otázkami. Jsou vaši rodiče v KSČ? – Ani jeden. Jste členem SSM? – Ne. Sourozenci v SSM. – Ne… Všechno to mluvilo jasnou řečí, navíc se jeden profesor syna zeptal: „Vy chodíte do kostela, že? To vás k tomu rodiče nutí?“ Járovi ruply nervy, řekl, že do kostela chodí, protože to sám chce. Vstal a rozmrzele z vlastní iniciativy od přijímací zkoušky odešel. Načež za ním ten profesor někoho poslal. „Jste přijat, pane Křivohlavý. Kdybyste řekl, že vás do kostela nutí chodit rodiče, nevzali bychom vás.“ (podle Jaro Křivohlavého)

Bůh je Otec Indiánů? Kdo má rád Otce, má rád i jeho dítě

Egerton Young kdysi přišel jako misionář k Indiánům z kmene Saskačewan v Kanadě se zvěstí o lásce Boha Otce. Jeden starý náčelník na to řekl: ‘Když jsi nyní mluvil o velkém Duchu, slyšel jsem dobře, jak jsi řekl »náš Otec«?’ ‘Ano, řekl jsem to,’ odpověděl misionář a dodal: ‘My ho známe jako Otce, protože se nám zjevil jako Otec v Ježíši Kristu.’ ‘To je pro mě velice nové a milé,’ řekl náčelník. ‘My jsme na Velkého Ducha nikdy nemysleli jako na Otce. Slyšeli jsme ho v hromu, viděli jsme ho v blesku, smršti a vánici a báli jsme se. Takže když nám říkáš, že Velký Duch je náš Otec, nesmírně nás to těší.’ Náčelník se odmlčel a potom se zeptal: ‘Misionáři, řekl jsi, že velký Duch je tvůj Otec? ‘Řekl,’ odvětil Young.

‘A,’ pokračoval náčelník, ‘řekl jsi, že je Otec Indiánů?’ ‘Ano,’ odvětil misionář.

‘Potom,’ pravil starý náčelník, ‘jsme ty a já bratry.’“ (Karel Řežábek)