Farnost Žleby
Dnes: sv. Pia z Pietrelciny, 24. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
23.9.2017







Farní inFormace
- 9. května 2010 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------6. velikonoční týden----------------------------------
Neděle9. května6. neděle velikonoční
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky + májová
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice za Boženu a Aloise Havránkovy a jejich rodiče + májová
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť + májová
Úterý11. května
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa12. května
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Zdeňka Vojáčka jeho rodiče a sourozence a májová pobožnost
Pátek14. květnaSvátek sv. Matěje, Apoštola
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť za farníky a májová pobožnost
Sobota15. května
18:00 hod. kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------7. velikonoční týden----------------------------------
Neděle16. květnaSlavnost Nanebevstoupení Páně
Sbírka darů na opravu kostela
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby poutní eucharistická oběť za rodinu Jeníčkovu, Langrovu a Dvořákovu a májová pobožnost
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc květen 2010
všeobecný:
Aby se skoncovalo s hrozným a hanebným obchodováním s lidmi, které se týká milionů žen a dětí.
misijní:
Aby vysvěcení služebníci církve, řeholníci, řeholnice a apoštolsky činní laici dokázali vlévat misijní nadšení společenstvím, která jsou svěřena jejich péči.
národní:
Aby církev v naší zemi pozorněji sledovala duchovní i hmotné potřeby všech lidí.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Nízké sebevědomí brání lásce a vztahům

první krok k lásce je poznání vlastní hodnoty

Jediným nepřítelem pokory není pýcha, jak by se mohlo zdát. V pokorné lásce k druhým nám brání i to, neuvědomujeme-li si vlastní hodnotu.

Bill Wilson, zakladatel Anonymních alkoholiků, kdysi napsal: „Někdy se utápíme v pocitech viny a v nenávisti k sobě samotným. Rochníme se v této špíně a často nám to dokonce poskytuje zvrácené potěšení… Něco takového je pýcha naruby.“ Jsme-li skutečně pokorní, pak sami sebe nesnižujeme. Láska nás volá, abychom potvrzovali hodnotu druhých, ale volá nás i k tomu, abychom si byli vědomi hodnoty své.

Nízké sebevědomí nám mnohdy brání dávat a přijímat skutečnou lásku. Colin, třicátník žijící v Seattlu, zápasil s depresí a osaměním. Byl zasnouben s úspěšnou mladou ženou, která ho obdivovala. Bylo však pro něj těžké dát jí najevo svou lásku a jednou dokonce zasnoubení zrušil. Po čase je opět obnovil. V práci měl na starosti desítku zaměstnanců a pracoval na střední manažerské pozici, nicméně na pracovišti neměl žádné přátele. Vztahy mu působily spíše bolest než radost. Mluvili jsme spolu v mé kanceláři a řeč se stočila na Colinovo dětství. Podobně jako mnoho jiných lidí, které jsem poznal, vyrůstal Colin v rodině, jež byla kritická a neschopná poskytovat povzbuzení. I v dospělosti mu znělo v uších: „Jsi nezodpovědný, hloupý, ošklivý, tlustý, ničemný.“ Čím déle jsme mluvili, tím mi bylo jasnější, že Colin nebude schopen mít někoho opravdu rád, dokud si neuvědomí, že on sám má velkou hodnotu. Jinými slovy, nebude schopen dát najevo lásku ani skrze pokoru, ani žádným jiným způsobem, dokud nepozná, že sám je hoden lásky. Pro lidi jako Colin je prvním krokem k lásce rozpoznání vlastní hodnoty. Musí být vděčni za to, kým jsou, a za dary a schopnosti, jimiž byli obdařeni. Nemohou se snížit, dokud se nejprve nepovýší a nerozpoznají, že poselství, která slyšeli v dětství, jsou lživá. Jakmile rozpoznají vlastní hodnotu, začnou být schopni skutečné pokory.

(podle Garyho Chapmana)

Vy čtete Bibli? Neblbněte…

Ženil jsem se čtrnáct dní před vojnou. S manželkou jsme si řekli, že budeme každý den číst jednu stejnou kapitolu Bible – ona doma a já v kasárnách. Věděl jsem, že večer si manželka čte z Bible totéž, co čtu já. Byla to ohromná věc, která nás držela pohromadě, i když jsme byli daleko od sebe. A o tom, co jsme vyčetli a jak tomu rozumíme, jsme si samozřejmě psali.

Měl jsem zrovna službu dozorčího vojskového tělesa – což je krásný termín, který prakticky znamená, že sedíte na bráně kasáren a posíláte vojáky do stráže – když přišla kontrola, nějaký vyšší důstojník. Lampasák koukal, co to čtu, a pak se podivil: „Vy čtete, Křivohlavý, Bibli? Já jsem slyšel, že jste doktor!? Vy tomu věříte?“ „Já tomu věřím.“ „Neblbněte… A to věříte, člověče, třeba tomu, že existuje peklo?“ začal se mi smát. Dodal jsem si odvahy: „To víte, že tomu věřím, od nás z druhé roty je totiž vidět k vám do bytu.“ Ten chlap se totiž strašně hádal s manželkou. Zarazil se, nevyhodil mě ani nepotrestal, jen zamyšleně odešel.  (podle Jaro Křivohlavého)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby