![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes: 2. neděle adventní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 5.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Podobenství o tramvaji Křesťanská naděje má v sobě složku agresivity Ježíš se o tramvaji nikdy nezmínil jenom proto, že v životě žádnou neviděl. Tramvaj je ale vynikající didaktická pomůcka pro vyučování o tématu křesťanské naděje. Starodávným a tradičním symbolem naděje je kotva. Na rozdíl od symbolu kotvy nám ale tramvaj představuje naději i jako dynamickou skutečnost, která pomáhá pohybu vpřed, nejen statické „jištění se“ (jak je tomu v případě kotvy). Zároveň je zřejmé, že i kdyby šlo o tramvaj nejnovějšího modelu, luxusně vybavenou vším možným, vůbec by se nehla z místa, pokud by nezvedla pantograf (to zařízení na střeše tramvaje, které se musí dotknout drátů – troleje). Trolej - symbol Božích neměnných jistot a záruk Trolej, ze které tramvaj čerpá sílu pro svůj pohyb, nám může být symbolem Božích neměnných jistot: Kristus vstal z mrtvých a už neumírá, má nás nesmírně rád a můžeme se na to spolehnout (srov. Gal 2,20). Na rozdíl od pozemských trolejí tady nehrozí žádný „blackout“, žádný výpadek proudu nebo potrhané dráty. Boží trolej prostě drží, a vydrží všechno. Stejně ale platí výše uvedené, že i kdybychom měli luxusní tramvaj a bezporuchovou trolej, a neměli přitom zvednutý pantograf, tramvaj by se vůbec nehnula z místa. Křesťanská naděje má v sobě složku agresivity, aneb naděje není pasivní Navíc je zřejmé, že zvednutí pantografu určitě vyžaduje jistou energii, samo se to nestane. Pohyb kovové konstrukce zdola nahoru musí překonat přitažlivost zemskou, určitě i nějaké tření v pantech a kdoví co ještě (technici mi laskavě prominou poněkud brutální fušování do oboru). Zkrátka a dobře, samo a bez výdeje energie to nepůjde, i když se pantograf zvedá právě proto, aby se na energetický zdroj napojil. Zvedání pantografu nám napovídá, že aktivování ctnosti naděje také něco stojí, nemusí jít úplně samo. I při doufání v Boha musíme překonávat „zemskou přitažlivost“ – přinejmenším přitažlivost lidské logiky, která nám v mnohých situacích radí, že už nic nemá cenu, protože jsme přece už všechny lidské prostředky vyčerpali. Zajímavé je, že o Abrahamovi Písmo říká, že „ačkoli už nebylo naděje, on přece doufal a uvěřil“, nebo, v jiném překladu, „měl naději, kde už naděje nebylo“ (Řím 4,18). Svatý Tomáš Akvinský dokonce prohlásil, že křesťanská naděje má v sobě z podstaty jistou složku agresivity; rozhodně nejde o pasivní, vyčkávací ctnost, dobrou jen pro ty, kdo se sami neumí poprat se životem. Nejsme sami Podobenství o tramvaji má ještě jeden vypovídací rozměr: tramvaj by neměla velký smysl, kdyby jezdila po městě prázdná, pouze s řidičem. Smyslem její existence je, aby se v ní svezlo co nejvíce lidí. A podobně i pravá křesťanská naděje je vždycky i doufáním pro druhé, za druhé. Podle Kareřiny Lachmanové |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(c) 2005-2023 Farnost Žleby |