- 24. ledna 2010 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------3. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	24. ledna	3. neděle v mezidobí - Za jednotu křesťanů
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy za Václava Havla
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Úterý	26. ledna	sv.Timoteje a Tita
16:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa	27. ledna
17:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek	29. ledna
18:30 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Sobota	30. ledna
16:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
----------------------------------4. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	31. ledna	4. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:	Žleby - fara	středa	od 16:30 hodin
	Žleby - fara	pátek	od 18:00 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc leden 2010
všeobecný:	Aby se mladí lidé učili používat moderní sdělovací prostředky ke svému osobnímu růstu a k lepší přípravě na svou službu společnosti.
misijní:	Aby si všichni věřící v Krista uvědomovali, že jednota mezi křesťany je podmínkou účinnějšího hlásání evangelia.
národní:	Abychom v Duchu a pravdě dokázali vést dialog s lidmi jiných názorů, abychom dovedli pozorně naslouchat a nacházet správná slova i postoje pro své svědectví Kristu.
místní:	Za mládež v našich farnostech.

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Ostatní církve a církevní společenství: prostředky spásy

2. vatikánský koncil výslovně uznává, že Duch svatý působí v církvích a církevních společenstvích, které nejsou v plném společenství s katolickou církví. Navíc koncil ještě výslovněji tvrdí: Duch Kristův se nezdráhá používat jich jako prostředků spásy (UR 3). Koncil a různé dokumenty v ekumenickém dialogu přesněji určily různé prvky tohoto již existujícího společenství. I ostatní církve a církevní společenství byly a jsou nástrojem, skrze nějž se do té doby nekřesťanské národy dověděly o evangeliu a shromáždily se v církevních společenstvích, jež se stala místem bohoslužby, posvěcení, svědectví a služby v Duchu svatém. Církve s vděčností společně rozjímají o tom, co mají společné. Jsou to totiž stupínky, které vedou k rostoucímu společenství. Přes odchylnosti, jež zůstávají, je možné připomenout také společné dílo kolem Písma jako společné svědectví misií, v charitě a úsilí o spravedlnost a pokoj. Je možné připomenout výsledky ekumenických dialogů na různá teologická témata, zvláště na téma křtu, eucharistie a služby.

V perspektivě jubilea si svědectví víry, jež vydávají křesťané až po prolití krve, zaslouží zvláštní pozornost. Toto svědectví se stalo společným dědictvím katolíků, pravoslavných, anglikánů a protestantů (srov. TMA 37). Křesťanské společenství nesmí nechat zapadnout památku Kristových svědků, kteří prokazují přítomnost a účinnost Ducha svatého v různých církvích a křesťanských společenstvích. Tento hlas, pocházející z communionis sanctorum, je vznešenější a přesvědčivější než rozdělení a nesváry (srov. TMA 37). Připomínka jejich svědectví a jejich věrnosti je zárukou naděje pro budoucnost. Za tímto účelem by mohl posloužit společný kalendář nebo ekumenické martyrologium, tj. seznam křesťanů – katolíků, pravoslavných, anglikánů a protestantů – kteří vydali svědectví Kristu Spasiteli často až k prolití krve.

Proč nevzpomenout také jako dar Ducha svatého různé projevy kultury, hudby, malířství, sochařství, architektury nebo literatury, které na jednu stranu vyjevují spiritualitu vlastní křesťanské tradici, a na druhou stranu se staly společným pokladem celého křesťanství navzdory konfesijním hranicím?