- 8. listopadu 2009 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------32. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	8. listopadu	32. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za rodinu Arientovu, Kůželovu, Vobořilovu a Hrníčkovu
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
Úterý	10. listopadu	sv. Lva Velikého
16:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa	11. listopadu	sv. Martina
17:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Sobota	14. listopadu
16:00 hod.	kostel sv. Václava Horky Bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
----------------------------------33. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	15. listopadu	33. neděle v mezidobí
	Sbírka na opravu kostela
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby Bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy Bohoslužba slova se svatým přijímáním (P. Minář)
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. přijímáním (P. Minář)

>>Svátost smíření:

Žleby - fara

středa

od 16:30 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc listopad 2009
všeobecný:	Aby všichni muži a ženy na světě, zvláště ti, kteří mají zodpovědnost v oboru politiky a ekonomiky, nikdy neselhali ve svém závazku chránit stvoření.
misijní:	Aby věřící z různých náboženství prostřednictvím svědectví svého vlastního života a bratrského dialogu jasně ukazovali, že Boží jméno je nositelem pokoje.
národní:	Aby správné pojetí svobody a demokracie vedlo k překonání závislostí, pokušení konzumismu a negativních jevů v naší společnosti.
místní:	Za mládež v našich farnostech.

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Farizeismus je věčné pokušení křesťanů

Evropská kultura beznadějně propadla formalismu, právním principům. ... Dobře je známe z denního života, a tak není divu, že také věřící jsou v neustálém pokušení chápat tímto způsobem i svou víru.

To je právě to, co parodizuje Dostojevskij “idiotem” Myškinem – je chodící normou morálních zásad evangelia, ale nikdy se nemodlí otčenáš. Tolstoj, který takové křesťanství propagoval, nebyl schopen vidět, že základní zjevení evangelia je víra, že Bůh je otec a že jsme povoláni k neustálému dialogu s ním, který teprve pak určuje formy mravnosti. Formalismus by se dal přirovnat k postoji syna, který by řekl o své matce: “To, co říká, je velmi rozumná věc, ale s ní samotnou jednat nebudu.” ...

Z toho ovšem plynou důsledky pro náš postoj k řádům a strukturám. Existuje například manželské právo, ale lidé se přece neberou kvůli tomu, že takové právo existuje. Berou se proto, že se mají rádi a slibují si lásku, úctu a věrnost. Manželské právo jim má pouze pomoci, aby to mohli lépe uskutečňovat.

Jenže pro naši mentalitu je to stále těžko přijatelné. Farizeismus je věčné pokušení nejenom starých farizeů, ale i křesťanů.

Nelogické rozdělení světa na profánní a posvátný

Snad žádné jiné slovo není tolik konfúzní jako výraz “svět”. I v biblické mluvě najdeme dvojí postoj: asketický, který se “světa” zásadně zříká, a dogmatický, pro který je “svět” stále uskutečňované slovo Stvořitele.

Vezmeme-li nakonec “svět” ve smyslu novinářském, pak si myslím, že právě tento svět není totožný s pravými Božími hodnotami. Církev (zde však nemysleme hned na hierarchii, ale na opravdově věřící) se musí cítit povolána k tomu, aby lidem pomáhala odkrývat všechny opravdové hodnoty vesmíru a kultury. Zde bych se mohl rozhovořit o sofiologii, do které jsem zamilován jakožto do teologie univerzální kultury, ale to by bylo dlouhé povídání. Jednoduše řečeno, jde tu o překonání nelogického rozdělení světa na profánní a posvátné. Sofiologie chce “vidět celý svět liturgicky”, tj. dát duchovní smysl tomu, co tu právě dnes je.

Tomáš Špidlík

*** Pravá křesťanská víra i dnes není na prvním místě víra v učení Kristovo, ale víra v Krista, který zjevuje, že je Bůh. Není typickou známkou křesťana, že věří ve správnost církevní nauky, ale to, že věří v Krista v církvi žijícího, a proto nepochybuje o jeho slovech. Odosobnění víry je první krok ke ztrátě víry, zvláště v době těžkostí a pronásledování.

¨

*** Na to, jak poznáváme, má vliv, co už v nás je. Pokus: nechat projít ulicí s obchody dítě, ženu, starce... Každý vidí něco jiného! Každého něco jiného upoutá. Podobně víra: poznává Boha, pokud už je v srdci člověka.

Tomáš Špidlík