 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dnes: 2. neděle adventní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 5.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Ježíšovo ´tati´ V hodině největší nouze, kdy s jistotou věděl, že bude svým lidem odmítnut a usmrcen, nenalezl Ježíš nic lepšího než se modlit. Zápasil s Bohem o smysl a osud svého poslání a probojovával se současně k tomu, aby přijal vrchol svojí cesty lásky. A právě v této hodině temnoty zaznívá ono typicky Ježíšovské oslovení Otce: „Abba“. Doslovně „tati“, zahrnující v sobě dětinskou důvěru i synovskou úctu. Právě v tomto aramejském slově, které si prvotní církev uchovala jako modlitební výraz, je nepřekonatelným způsobem vyjádřeno to nové, co Ježíš přinesl na svět. Každý, kdo se spojí s Ježíšem, smí se stejně jako on zcela spolehnout na Boží lásku a věrnost a oslovovat jej jako „Abba, tati“. A v hodině temnoty si smí dovolit vyslovit před Bohem všechny své pochybnosti, strachy a výčitky. Zkus i ty, v této chvíli, nahlas použít v modlitbě toto krásné oslovení, které doširoka otevírá srdce tvé i Boží. A to přes všechny tvé případné nedobré zkušenosti s pozemskými otci. P. Petr Hruška Židle, na které prý sedí Kristus Když jednou jeden kněz odcházel od lůžka umírajícího, ukázal na židli, ze které právě vstal, a řekl: „Pokaždé, když se na tu prázdnou židli podíváte, pokuste se vidět, že na ní sedí Kristus. Jen se na něho dívejte a modlitba pak přijde sama od sebe.“ Rada fungovala, a tak má příběh ještě pokračování. Brzy poté telefonovala knězi dcera umírajícího, aby mu řekla, že její otec zemřel. Líčila mu: „Jeho poslední hodiny jsem strávila s ním. Vyzařoval pokoj a mír. Pak jsem na dvacet minut odešla z místnosti. Když jsem se vrátila zpátky, byl už mrtvý. Je ale zvláštní, že jeho hlava neležela na polštáři, ale na židli, která stála vedle jeho lůžka.“ (James A. Feehan: Bůh ukrytý v příbězích, Karmelitánské nakladatelství) ------------------------------------------ Poměřujeme-li tradičního muže podle evangelijního obrazu Ježíše Krista, snadno zjistíme veliké rozdíly. Nový muž, který se dnes váhavě hlásí o slovo, odpovídá Ježíšově mužství mnohem víc než muž tradiční. Stačí uvést několik bodů, které nám odhalí rozdíl mezi tradičními muži a mužem Ježíšem: - Ježíš se odloučí od matky. Dovede jako muž přežít bez služebného zázemí ženy-manželky, ve svobodě se však stýká s mnoha ženami. Prožívá hluboké přátelství s muži i ženami. Miluje děti. Dotýká se lidí a dovolí, aby se ho i oni dotýkali. - Ježíš se nepodřizuje slepě autoritám. Staví člověka nad zákon, hněvá ho bezpráví. V jednání však zůstává nenásilný, je solidární se všemi lidmi, zvláště s chudými a s hříšníky. - Ježíš pláče nad svým mrtvým přítelem a nad Jeruzalémem. Zná smutek, bolest a strach ze smrti. Ve své duši přebývá v Božím tajemství. (Paul M. Zulehner: Církev: přístřeší duše, Portál, Praha 1977, 67-68 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(c) 2005-2023 Farnost Žleby
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
