Farnost Žleby
Dnes: Úterý, 25. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
24.9.2017







Farní inFormace
- 25. ledna 2009 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------3. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle25. ledna3. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. přijímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Pondělí26. lednasv.Timoteje a Tita
14:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby pohřeb Karel Černovský, *1925, převoz do Zehub
Úterý27. ledna
16:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Pátek30. ledna
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Annu a Josefa Sobotkovy a celý rod
Sobota31. lednasv. Jana Boska
16:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
----------------------------------4. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle1. února4. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Žleby - farapátekod 18:00

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc leden 2009
všeobecný:
Aby rodiny byly stále více místem lásky, osobního růstu a předávání víry.
misijní:
Aby křesťané různých vyznání si uvědomovali potřeby nové evangelizace v této době hlubokých proměn, aby byli ochotni hlásat Boží Slovo a směřovat k plné jednotě všech křesťanů, a tím nabídli důvěryhodnější svědectví evangelia.
národní:
Aby se každý z nás poctivě snažil přispět potřebným s ochotou nabídnout sebe sama pro službu druhým.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Veselí křesťané

Veselým světcem byl sv. František z Assisi. Avšak jeho veselost měla své specifické rysy, které nejsou tak úplně shodné s kategorií veselí jakožto smyslu pro žert a humor. Měla navíc dva znaky: Jednak bylo v tomto veselí hlavním pramenem Františkovo hluboké zaujetí přírodou, které ho staví do pozice středověkého trubadúra. František opěvá živou i neživou přírodu a ke všemu tvorstvu nachází svůj bratrský vztah společného původu v Bohu. Opěvá jako paní svého srdce chudobu, zpívá o kráse bratra slunce, měsíce, větru, vody i o sestře pozemské smrti. Káže ptáčkům, neboť tak si vykládá Kristův příkaz: Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření! (Mk 16, 15). Nechce ublížit žádnému ani z těch nejmenších tvorů. Odstraňuje z rozmoklé pěšiny plže, aby je lidé nezašlápli, dokonce si ani nenechá vyholit na hlavě tonzuru, aby neublížil malým příživníkům ve svých vlasech. Miluje písně, kterými doprovází svou kazatelskou činnost. Do františkánského společenství patřil např. skladatel Jacopone di Todi, autor hymnu Stabat mater dolorosa. Jako Ital miloval sv. František slavnosti, které ve středověku znázorňovaly různé biblické události, např. společnou večeři na Zelený čtvrtek, křížovou cestu na Velký pátek, drama zmrtvýchvstání o Velikonocích, hořící koudel na Boží hod svatodušní apod.  Zavedl vánoční obyčej stavět jesličky o vánocích. V okolí města Grecia svolal kdysi o Štědrém večeru lid a bratry ze sousedních klášterů. Připravil jesle vystlané slámou a přivedl osla a vola, kteří měli zahřívat promrzlé dítě - bambino - v jeslích. Byly zpívány ranní hodinky, po kterých začala mše svatá a František jako jáhen četl evangelium a kázal.

Radostný cit neopouštěl Františka a jeho druhy ani když konali kajícné skutky a ve svém kázání vyzývali lid, aby činil pokání. Lidé je nazývali veselými kajícníky. Tento způsob se mnohdy ukázal jako velice účinný.

Druhým specifickým rysem veselé povahy sv. Františka byla odvaha stát se v očích lidí bláznem pro Krista - v duchu slov sv. Pavla z Prvního listu Korintským: My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní (1K 4, 10). Sv.Pavel ví, že Bůh často volí k dosažení svých cílů to, co se v našich očích jeví jako bláznovství, jak bylo předvedeno v jedné z předcházejících kapitol. V tomto směru se František a jeho druzi nebáli riskovat, že se v očích světa zesměšní.

V knize Kvítka sv. Františka, která představuje sbírku legend o životě sv. Františka, nacházíme několik příhod, které ilustrují toto bláznovství pro Krista. Nemůžeme sice potvrdit historičnost jednotlivých legend, ale kritický životopisec sv. Františka P.Sabatier (jeho kniha vyšla i v českém překladu) ukazuje, že Kvítka zachycují lépe ducha sv. Františka a jeho první komunity než vylepšené verze jeho prvních životopisců (P.Celana a sv. Bonaventury). Jako ilustraci uveďme tři příhody vybrané z této sbírky.

Sv. František poručil bratru Rufinovi, aby šel kázat do Assisi. Bratr Rufino miloval ustavičné rozjímání a nebyl dobrým řečníkem a kazatelem. Začal se vymlouvat, a proto mu František jako trest poručil, aby se odebral do Assisi a aby nahý, toliko ve spodcích vešel do nějakého kostela a nahý kázal. Když tak bratr Rufino učinil a vystoupil nahý na kazatelnu, začali se mu lidé smát a říkali, že se zbláznil. Zatím ale František začal litovat, že dal takovýto příkaz svému bratru, který kdysi patřil v Assisi ke vznešeným lidem. Sám si za svou opovážlivost uložil trest. Svlékl se jako Rufino donaha a přidružil se k němu v kostele při jeho kázání. Jeho kázání však bylo tak účinné, že lidi smích přešel a všichni se dali do velikého pláče a říkali, že nikdy se nepřihodila věc podobná, jak vypráví Kvítka. Po kázání se oba oblékli a vrátili se do kláštera velebíce Boha, že jim dal milost, aby nad sebou zvítězili.    (kap. 29)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby