- 28. září 2008 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------26. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	28. září	Slavnost Sv. Václava
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za Annu a Josefa Sobotkovy a celý rod
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice poutní eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice za rodinu Neubauerovu a babičku Kateřinu + křest Michal Šmíd
14:30 hod.	kostel Nejsvětější Trojice Zbyslav SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pro záchranu kostela ve Zbyslavi
Úterý	30. září	sv. Jeronýma
18:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy na úmysl dárce
Středa	1. října	sv. Terezie
18:30 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby na úmysl dárce
Pátek	3. října
	Výstav Nejsvětější svátosti, adorace
18:30 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby výstav Nejsvětější svátosti, adorace, eucharistická oběť za farníky
Sobota	4. října	sv. Františka z Assisi
16:00 hod.	kostel sv. Václava Bílé Podolí eucharistická oběť
18:00 hod.	kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------27. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle	5. října	27. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za Petra Fantu
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy za Václava Havla, Marii a Františka Kadlecovy, rodinu Ašenbrenerovu a rodinu Žaloudkovu z Bratčic
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc říjen 2008
všeobecný:	Aby Synod biskupů přispěl všem, kteří jsou pověřeni hlásáním Božího slova, k odvážnému předávání víry ve spojení s celou církví.
misijní:	Aby se skrze propagaci Papežského misijního díla veškeré křesťanské společenství zapojilo do univerzálního poslání církve.
národní:	Aby ve školních třídách žáci a studenti pěstovali přátelské vztahy bez závisti, sobectví a šikany.
místní:	Za mládež v našich farnostech

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Jak lépe poznat Ježíše

Jestliže chce někdo poznat druh stromu, musí si všimnout také země, hloubky, v níž tkví jeho kořen, kterým proudí živiny do kmene a větví, do květů a plodů. Proto je dobré si všimnout i hloubky země, z níž vyrůstá Pánova podoba, tedy všimnout si jeho Matky Panny Marie.

(...) Maria byla stále u něj, protože spolu s ním žila jeho úděl. Jeho život byl jejím životem. Ale ne na způsob úplného porozumění. To Svaté - jak významné je toto slovo zvěstování (L 1,35)! Jak je plné tajemství o Boží vzdálenosti. Svaté v ni sestoupilo. Nezpozorovatelná velikost. Dala mu všechno. Své srdce, svou čest, svou krev a celou moc své lásky. Objala a přijala toto Svaté, ale ono ji přerostlo a stále narůstá nad ni. Kolem jejího Syna, který byl tímto Svatým, se utvořila veliká vzdálenost. V této dálce vzrůstal oddělený od ní. Nemohla jej pochopit beze zbytku. Jakpak mohla pochopit tajemnost živého Boha! Ale učinila to, co je v křesťanském smyslu shodné téměř s porozuměním a co mohla učinit pouze díky Boží moci, která tak pomáhala porozumět: ona uvěřila. Jestliže něco zjevuje její velikost, pak jsou to slova její příbuzné: Blahoslavená, která jsi uvěřila. Tato slova zdůrazňují a vypovídají o jiných dvou větách: Oni ale nerozuměli tomu, co jim řekl. a Jeho matka uchovávala všechno ve svém srdci. Maria uvěřila.

Romano Guardini

Bůh sice není květina, ale...

Bůh sice není květina, ale v každé květině prošel okolo nás.

Věřím, že ve všem, co žije, zanechal Bůh stopu své lásky.

Věřím v Boha a v každém stéblu trávy čtu jeho autogram.

(Phil Bosmans)

BOHU NA STOPĚ

Viditelný svět je jako mapa, která zobrazuje nebe - příbytek živého Boha. Člověk se učí vidět Stvořitele tím, že rozjímá krásu jeho stvoření. Lidská inteligence může odhalovat ruku Umělce v podivuhodném díle, které dovršil. Lidský rozum poznává Boha prostřednictvím přírody.

Ježíš nás naučil vidět ruku Otce v kráse polních květů, nebeském ptactvu, hvězdné noci, poli připraveném ke žni, ve tvářích dětí a v potřebách druhého. Pokud vesmír pozorujeme se srdcem čistým, uvidíme také Boží tvář (viz Mt 5,8), protože zjevuje tajemství prozřetelné lásky Otcovy.

Boha, který svět přesahuje a současně je ve svém stvoření nejintimněji přítomen, ale nelze s jeho stvořením ztotožňovat.

(Podle Jana Pavla II.)

Bůh se směje, když vidí naši smrtelně vážnou tvář.

(Biblické aforismy)