Farnost Žleby
Dnes: sv. Gorazda, 16. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
24.7.2017







Farní inFormace
- 29. června 2008 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------13. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle29. červnaSlavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za rodinu Andělovu, syna Pavla, rodinu Duškovu a Kuchařovu
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Úterý1. července
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Miroslava Zelinku a jeho rodiče
Pátek4. červencesv. Prokopa, opata
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby výstav Nejsvětější svátosti, adorace, eucharistická oběť
Sobota5. červenceSlavnost sv. Cyrila a Metoděje
16:00 hod. kostel sv. Václava Bílé Podolí eucharistická oběť
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Václava Havla
----------------------------------14. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle6. července14. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Žleby - farapátekod 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc červenec 2008
všeobecný:
Aby rostl počet dobrovolníků, kteří by velkoryse a pohotově nabídli službu křesťanským společenstvím.
misijní:
Aby Světový den mládeže v Sydney probudil v mladých oheň Boží lásky k šíření nové naděje lidstva.
národní:
Aby věřící podporovali své duchovní nejen modlitbou, ale i konkrétními skutky pomoci.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Hlavně si všechno tak neber... aneb Ježíš hodil kámen a ... netrefil se

Jednoho slunečného jitra jsem seděl u snídaně a uvažoval o všech starostech a problémech, které mě poslední dobou sužovaly. Potíže v práci, rodinné starosti - opravdu bych si měl dopřát čas k pořádné modlitbě, řekl jsem si. A tu náhle jsem cítil, že za mými zády kdosi vešel do místnosti. Otočím se a vyhrknu: Pane Ježíši! Co tady děláš? Sám Pán stál v mých dveřích! Promnul jsem si oči - doopravdy je to On sám? Ano, všechno odpovídá, počínaje běloskvoucí nesešívanou suknicí až po jemně se blyštící svatozář. To tedy ... ehm ...  nejsem zvyklý setkávat se s tebou ve tvé viditelné podobě, koktal jsem. Bezděky jsem uvažoval, jestli jsem se nedopustil nějakého pochybení. Usmál se a oči se mu rozzářily. Šel by ses se mnou na chvíli projít? zeptal se mne. Ehm ... to tedy ... ovšem, zajisté! zvolal jsem stále ještě v hrozných rozpacích. A tak jsme spolu vyšli na venkovskou uličku, jež vede kolem mého domu. Zvolna mi začal docházet význam události, která mne potkala, a tu jsem si pomyslel: Jaká to neuvěřitelná příležitost! On přece zná řešení všech mých problémů, odpovědi na otázky, jež mě trápí v práci ... v rodině ... Stačí se zeptat! Pár minut jsme šli mlčky a pak jsem Ho oslovil: Promiň mi, Pane, řekl jsem, ale potřeboval bych poradit v jedné moc spletité záležitosti. Ale než jsem svou otázku stačil dokončit, Ježíš zvedl prst k ústům a maličko naklonil hlavu. Pst! Slyšíš? zeptal se. Zprvu jsem neslyšel vůbec nic. Ale pak mi k uším dolehlo slaboulinké bublání nedalekého potůčku, zurčícího mezi kameny pod převislými větvemi. I povzdychl si Pán: No řekni, není to nádhera? Ach ano ... zajisté. Měl jsem ale plnou hlavu docela jiných myšlenek. Chvíli jsem ještě z úcty k Němu mlčel, ale pak jsem vyhrkl: Pane, dělá mi starosti můj duchovní život. Ve svých modlitbách cítím takovou prázdnotu. Ovšem, dočetl jsem se, že v těchto případech.. Položil mi ruku kolem ramen. Tiše! Slyšíš je? Zeptal se znovu. Na nedaleké louce si hrály a výskaly děti. A Pán se znovu pousmál. To je krása, viď? zvolal nadšeně. Jistě ... dobře, žes mě na to upozornil. Ale pak jsem dodal už trochu podrážděně: Přece víš, že taky miluju děti. A šli jsme dál. Napadla mě hrozná věc. Co jestli tuhle příležitost promarním? Tady po svém boku mám odpovědi na všechny otázky, které mě sužují! Ježíš přece zná ta nejhlubší tajemství vesmíru, lásky i smrti. Tak jsem se nakonec odhodlal promluvit s ním o náboženství. Koneckonců je to jeho nejvlastnější parketa, že ... Pane, odvážil jsem se, hrozně by mě zajímalo, co soudíš o sporech mezi moderní biblickou hermeneutikou a…“ Opět mě přerušil tím, že mi znovu přátelsky položil ruku na rameno. Zatnul jsem zuby. Pán se zastavil a mlčky sebral u cesty pár kamínků. Na obličeji mu hrál klukovský úsměv. Vsadím se, že netrefíš vršek tamhletoho telefonního sloupu, vyzval mě. Byl jsem zmaten. Jakže-je to možné? A k tomu mne vyzývá sám náš Pán? Tedy něco takového bych od druhé božské osoby opravdu nečekal! No řekněte sami - kdyby vy jste byli Bůh, nesnažili byste se být alespoň kapánek vážnější? A Pán se skutečně rozmáchl a vrhl kamínek na sloup. Proletěl vysokým obloukem a ... Hmmm ... Ježíš se netrefil! Byl jsem sice čím dál tím sklíčenější, ale přesto jsem se také sehnul a sebral pár kamínků. Co mi taky zbývalo, že? Bez zvláštního nadšení jsem první z nich mrštil na sloup. Prásk! Přímo do kandelábru! Pán na mne hrdě pohledl a zasmál se. Jsi fakt dobrej, povídá. Jak jsme šli dál, začal jsem mít dojem, že mám v hrudi kamení. Kdykoli jsem zavedl řeč na nějaké důležité téma, Pán mě vždycky přerušil. Jednou ho zaujala vánkem zmítaná modrá čekanka, jindy zase motýl, který usedl na mechem porostlou plaňku plotu. Naše procházka pomalu končila. Byl jsem tak rozmrzelý, že jsem ani nevěděl co říct. Ale pod černým vlajícím vousem se Pán čtverácky usmíval. Když se už měl k odchodu, světlo jeho očí na okamžik ještě víc zazářilo. Šel ke dveřím, ale ještě naposledy pohlédl přes rameno a řekl: Hlavně si všechno tak neber...  (Podle Briana Cavanaugha)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby