Farnost Žleby
Dnes: Středa, 34. týden v mezidobí  

O farnosti
Novinky
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Činnosti spolků
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
25.11.2023







Farní inFormace
- 4. května 2008 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------7. velikonoční týden----------------------------------
Neděle4. květnaSlavnost Nanebevstoupení Páně
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť za farníky a májová pobožnost
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy poutní za Jaroslavu Štilipcovu, manžela a syna a májová pobožnost
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť a májová pobožnost
Úterý6. května
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za + Adolfa Lorence a májová pobožnost
Středa7. května
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za zemřelého manžela a májová pobožnost
Čtvrtek8. května
10:00 hod. kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť (R.D. Alexej Baláž kanovník a děkan z Varnsdorfu)
Pátek9. května
14:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč pohřeb Marie Kryštofová, *1926
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť za farníky a májová pobožnost
Sobota10. května
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť a májová pobožnost
------------------------------------Doba velikonoční------------------------------------
Neděle11. květnaSlavnost Seslání Ducha svatého
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Zdeňka Vojáčka jeho rodiče a sourozence a májová pobožnost
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť a májová pobožnost
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť a májová pobožnost

>>Svátost smíření:Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc květen 2008
všeobecný:
Aby křesťané mohli užívat knihy, umění a sdělovací prostředky ve prospěch kultury, která obhajuje hodnotu lidské osoby.
misijní:
Aby Panna Maria, Královna apoštolů, provázela svou mateřskou péčí misionáře, jako na počátku církve provázela apoštoly.
národní:
Aby studentům a pedagogům v čase maturitních a státních zkoušek nechyběla pomoc Ducha svatého.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Srdce má své důvody o kterých rozum neví

Často říkáme: Ale neměl jsem to srdce říci mu nebo jí to a to. Srdce podobně jako duše vyjadřuje jádro naší osobnosti. A ještě víc než duše slouží srdce k vyjádření skutečného já, jádra lidské lásky a citu, a sami před sebou musíme poctivě hodnotit své nejtěsnější vztahy a touhy. Intuitivní uvažování vychází ze srdce, jak to formuloval Pascal ve svém slavném výroku: Srdce má své důvody, o kterých rozum vůbec neví. Jinými slovy, kromě logiky a racionální dedukce musíme brát v úvahu také šestý smysl - intuici. Pascal odsuzoval chladnou logiku svého současníka Descarta jako vhodnou pouze pro geometrického člověka, protože duchovní skutečnosti nelze popsat matematickými poučkami. Jak bychom dnes řekli, bylo to vše jen teoretické poznání bez zkušenosti srdce. Máme sklon dívat se na emoce svrchu jako na chaotické a matoucí, nehodné toho, aby je inteligentní lidé brali příliš vážně. Toto oddělení citů a myšlení bagatelizuje důležitost srdce v našem každodenním životě. Vždyť právě srdce spojuje mysl, vůli a cit v celistvý způsob žití, kdy nám umožňuje myslet, toužit a cítit jako neporušená osobnost. Bez této jednoty se budeme snažit hledat poznání bez citu nebo budeme zdůrazňovat emoce bez reflexivního uvažování. Oba tyto postoje podávají falešný obraz skutečnosti. Naše emoce potřebují být doplňovány myšlením. Racionalismus, který postrádá veškerý cit, i sentimentalismus, kterému chybí hlubší zamyšlení, zkreslují pravdu… 

Klameme sami sebe, když svou duši nebereme vážně

Jedním z největších úspěchů Řeků bylo to, že měli v úctě lidskou duši, protože patřila k něčemu víc než jen k materiální skutečnosti, že duši viděli jako nesmrtelnou a že si vysoce cenili lidské přirozenosti a důstojnosti. Duše byla také popisována jako jádro člověka.

V židovském uvažování se základní význam slova pro duši – neteš - pojí s dechem a schopností dýchat. Bylo spojováno s hrdlem, hladem, žízní a potřebou nabrat dech, aby člověk zůstal naživu. Metaforicky pak toto slovo začalo označovat i další touhy a projevy vůle. Duše se stala sídlem emocí a celé lidské osobnosti, dokonce i duchovní přirozenosti, která je zdrojem jak našich věčných tužeb, tak neklidu lidského srdce.

Pocit nepokoje je jedním z hlavních způsobů, jak může touha ovládat náš život. I když se rozhodneme své touhy skrývat, mohou nás i nadále ovlivňovat do velké hloubky. Proto klameme sami sebe, když svou duši, zdroj svých nejhlubších tužeb, nebereme vážně. Právě to je v podtextu Ježíšovy výzvy: Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši?

Dalším problémem je, že ztrátou smyslu pro transcendentní a tajemné náš život zevšedněl. T. S.Eliot hovoří o tom, že svůj život mícháme kávovou lžičkou, a poukazuje na náš jediný monument, ztracené golfové míčky. Týž básník však říká: Lidstvo nesnese moc skutečnosti.

Právě proto se společnost tak často snaží obcházet nebo deformovat touhy srdce. Mnoho neštěstí a zklamání pochází z toho, že nerozlišujeme mezi pravdou a iluzí, když se vyhýbáme nutnosti pohlédnou skutečnosti do očí. Povrchní a plytké způsoby života popírají naši lidskou důstojnost a podkopávají poctivost a pravdivost.

Morální život byl svého času závislý na církvi. Nyní jsou v naší světské společnosti našimi vůdci umělci, dramatici, filozofové a básníci. Právě to měl Hegel na mysli, když hovořil o zesvětštění duchovnosti.

(Zpracováno podle Jima Houstona)

(c) 2005-2023 Farnost Žleby