Farnost Žleby
Dnes: 1. neděle adventní  

O farnosti
Novinky
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Činnosti spolků
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
1.12.2023







Farní inFormace
- 24. února 2008 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
------------------------------------3. postní týden-------------------------------------
Neděle24. února3. neděle postní
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Jaroslavu Vítkovou a celý rod
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Úterý26. února
16:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy křížová cesta
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa27. února
17:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek29. února
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby křížová cesta, po ní eucharistická oběť
Sobota1. března
15:00 hod. kostel sv. Václava Bílé Podolí eucharistická oběť
16:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy křížová cesta
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
------------------------------------4. postní týden-------------------------------------
Neděle2. března4. neděle postní
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:15 hod. kostel sv. Václava Bratčice křížová cesta
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Žleby - farastředaod 16:30 hod.
Žleby - farapátekod 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc březen 2008
všeobecný:
Aby byla chápána důležitost odpuštění a smíření mezi lidmi a národy a aby církev svým svědectvím šířila Kristovu lásku.
misijní:
Aby křesťané pronásledovaní pro evangelium posíleni Duchem svatým odvážně a otevřeně svědčili Božímu slovu.
národní:
Aby úsilí těch, kteří pracují na poli, požehnal Bůh také příhodným počasím.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Postní doba je dobou obrácení (Benedikt XVI.)

Dnes na Popeleční středu začínáme jako každý rok postní putování v intenzivnějším duchu modlitby a reflexe, pokání a půstu. Vstupujeme do „mocné“ liturgické doby, která nás připravuje na slavení Velikonoc, jež jsou srdcem a středem liturgického roku i celé naší existence, a přitom nás vybízí, ba dokonce bychom mohli říci provokuje k tomu, abychom poskytli rozhodující impuls naší křesťanské existenci. Povinnosti, starosti a spěch nás uvádějí do návyků a vystavují nás riziku, že zapomeneme na mimořádnost dobrodružství, do něhož nás vtáhnul Ježíš, a potřebujeme proto každý den opětovně začínat svou náročnou cestu evangelního života a jít do sebe za pomoci duchovně osvěžujících zastavení. Starobylým obřadem udělování popelce nás Církev uvádí do Postní doby jako do velké čtyřicetidenní duchovní obnovy. Vstupme tedy do postního klimatu, které nám pomůže odhalit dar víry, obdržené křtem, pobídne nás přistoupit ke svátosti Smíření a předznamená božským milosrdenstvím závazek našeho obrácení. V začátcích prvotní Církve byla Postní doba privilegovaným časem přípravy katechumenů ke svátostem Křtu a Eucharistie, které byly udíleny o Velikonoční vigilii. Postní období bylo považováno za čas stávání se křesťany, k čemuž nedocházelo v jediném okamžiku, ale žádalo si dlouhou cestu obrácení a obnovy. K této přípravě se přidávali také pokřtění, aby si oživili vzpomínku na obdrženou Svátost a obnovili své společenství s Kristem v radostném slavení Velikonoc. Postní doba tak dostala a dosud si uchovala povahu křestního momentu v tom smyslu, že pomáhá uchovávat v bdělosti vědomí, že být křesťany se uskutečňuje neustále novým stáváním se jimi. To co máme za sebou, není nikdy uzavřená minulost, ale cesta, která vyžaduje stále novou průpravu….

Obrácení proto obnáší pokorný vstup do Ježíšovy školy a chápavé putovaní v jeho stopách. Názorná jsou v této souvislosti slova, kterými On sám představuje podmínky potřebné k tomu, abychom se stali Jeho pravými učedníky: poté co prohlásil „kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho“, dodává: „vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duší?“ (Mk 8,35-36). Je-li život totálně pohlcen dobýváním úspěchu, bažením po prestiži a vyhledáváním pohodlí, takže se z jeho horizontu vytratí Bůh, vede to opravdu ke štěstí? Může existovat autentické štěstí s odhlédnutím od Boha? Zkušenost ukazuje, že šťastnými neučiní uspokojování materiálních tužeb a žádostí. Jedinou radostí, která naplní lidské srdce, je ve skutečnosti ta, která přichází od Boha: potřebujeme totiž radost nekonečnou. Ani každodenní starosti, ani životní těžkosti nedokáží uhasit radost, kterou dává přátelství s Bohem. Ježíšova výzva vzít na sebe svůj kříž a následovat ho se může na první pohled jevit jako tvrdá a jakoby v protikladu k tomu, co si přejeme, jako smrtící pro naši touhu po osobní realizaci. Ale podíváme-li se na věc zblízka, můžeme zjistit, že tomu tak není: svědectví svatých dokazuje, že v Kříži Kristově, v darující se lásce, která se zříká vlastnictví sebe sama, spočívá onen hluboký klid, který je zdrojem velkodušné odevzdanosti bratřím, zejména chudým a potřebným. A to nám dává radost. Čtyřicetidenní doba obrácení, kterou dnes spolu s celou církví začínáme, je proto vhodnou příležitostí, „dobou příhodnou“ (srov. 2 Kor 6,2) pro obnovu našeho synovského odevzdání se do rukou Božích a pro uskutečňování toho, co Ježíš nepřestává opakovat: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě“ (Mk 8,34), a takto vykročit na cestu lásky a pravého štěstí…..

Drazí bratři a sestry, prosme Madonu, Matku Boží a Matku Církve, aby nás provázela postním putováním a aby pro nás bylo cestou pravého obrácení. Nechme se od Ní vést a dojdeme vnitřně obnoveni ke slavení velkého tajemství Kristových Velikonoc, nejvyššího zjevení lásky milosrdného Boha. Požehnanou postní dobu vám všem!  Benedikt XVI.

(c) 2005-2023 Farnost Žleby