- 20. ledna 2008 -

POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------2. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	20. ledna	2. neděle v mezidobí - Za jednotu křesťanů
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod.	kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice za babičky Kateřinu a Alenu, za dědu Jaroslava a Josefa
Úterý	22. ledna
16:00 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy na úmysl dárce
Středa	23. ledna
17:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby PRO NEMOC ZRUŠENO
Pátek	25. ledna	Svátek Obrácení sv. Pavla
18:30 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby PRO NEMOC ZRUŠENO
Sobota	26. ledna	sv.Timoteje a Tita
16:00 hod.	kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
----------------------------------3. týden v mezidobí-----------------------------------
Neděle	27. ledna	3. neděle v mezidobí
8:00 hod.	kostel Narození Panny Marie Žleby za Květuši Kneřovou a ostatní živé i + členy rodiny Kneřovy
9:30 hod.	kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod.	kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod.	kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Svátost smíření:	Žleby - fara	středa	od 16:30 hod.
	Žleby - fara	pátek	od 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc leden 2008
všeobecný:	Aby církev více usilovala stát se viditelným společenstvím lásky, v němž se odráží vztah Otce, Syna a Ducha svatého.
misijní:	Aby se církev v Africe, připravující se na druhý Synod biskupů, stávala znamením a nástrojem smíření a spravedlnosti na kontinentu, který je poznačen válkou, vykořisťováním a chudobou.
národní:	Aby lidé v naší zemi měli sílu k naplňování svých dobrých předsevzetí.
místní:	Za mládež v našich farnostech

Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Odporují si věda a víra?

Příroda a Bible jsou jako dvě knihy, které obě mají původ v tomtéž Božím slově

Vytlačování víry vědou?

Je rozšířen názor, že věda vytlačuje víru a nutí věřící ke stálému ustupování. Druhou stranou mince tohoto názoru je domněnka, že k posílení víry může dojít jen tehdy, když bude oslabena věda. Obojí je omyl. Jedni útočí na víru z pozic vědy, ti druzí útočí na vědu z pozic víry. Ale v jistém smyslu stojí na jedné straně barikády. Obavy ze vzájemného vytlačování víry vědou a vědy vírou mají totiž důležitý společný znak: obě se zakládají na nedorozumění, že věda a víra si odporují

Příroda vypovídá o Bohu

Pozorování přírody bývá přirovnáváno ke čtení knihy. Že příroda vypovídá o Bohu, najdeme jak v Bibli (Žl 19,2; Mdr 13,5-9, 7,15--21; Řím 1,20), tak u církevních otců, v antickém světě, u křesťanských a arabských středověkých badatelů i u myslitelů novověkých. U Descarta, Pascala, Leibnize, Bacona, Kanta a dalších hraje nezastupitelnou roli pojem Boha, k jehož existenci lze dospět pozorováním a úvahou. Galileo Galilei (1564-1642) a Johannes Kepler (1571-1630) chápali přírodu a Bibli jako dvě knihy, které obě mají původ v tomtéž Božím slově. Radili obě studovat, aby se staly zdrojem modlitby a oslavování Boha. Mnozí vědci, ač víru nevyznávají, cítí, že vědecký obraz světa je v čemsi neúplný a že biblické příběhy mají v sobě jistou pravdivost, jinak těžko sdělitelnou. Například Albert Einstein, smýšlející sice panteisticky, viděl v řádu přírody, cosi božského. O jeho vztahu k náboženství bylo mnoho napsáno; uvedu jen část jeho méně známého rozhovoru z r. 1929 o Ježíšovi a o věrohodnosti evangelií:

Do jaké míry jste ovlivněn křesťanstvím?

„Jako dítě jsem získal vzdělání jak v Bibli, tak v Talmudu. Jsem Žid, ale jsem fascinován světlou postavou (Ježíše) Nazaretského.“

Četl jste knihu Emila Ludwiga o Ježíšovi?

„Ludwigův Ježíš je mělký. Pro pera frázistů, i těch nejrafinovanějších, je Ježíš příliš kolosální. Nikdo nemůže křesťanství odbýt bonmotem!“

Přijímáte Ježíšovu historickou existenci?

„Nepochybně! Nikdo nemůže číst evangelia a přitom necítit skutečnou Ježíšovu přítomnost. Jeho osobnost pulzuje v každém slově. Takový život nezapadá do žádného mýtu….“

Důležitým dílem o „přirozeném poznávání Boha z přírody“ je encyklika Jana Pavla II. „Víra a rozum“ (Fides et ratio) z r. 1998. Zdůrazňuje „přirozené poznávání Boha“ ze stvořených věcí. Upozorňuje, že Bůh zjevuje sám sebe v přírodě. Obdivuhodná kniha přírody je první stupeň božského zjevení. Je-li čtena náležitými prostředky lidského rozumu, může vést k poznání Stvořitele.

Oddělení vědy a Bible

Prof. G. Tanzella-Nitti konstatuje, že s nástupem vědecké revoluce se dějiny těchto dvou knih, Bible a knihy přírody, ke škodě obou začaly odvíjet nezávisle. Namísto svědomitého studia jejich vztahu a řešení případných rozporů byla zvolena snazší cesta, spočívající v doporučení jejich úplné separace. Pak pokusy dokázat slučitelnost obou knih nevedly k uspokojivému výsledku a paradoxně uvolnily cestu nastupujícímu deismu a o století později ateismu. Dvacáté století je pak stoletím nového dialogu mezi oběma knihami.

Zpracováno podle článku Přírodní vědy a teologie (redakčně upraveno a zkráceno), který vyšel v časopise Teologické texty. Převzato se svolením. (Zpracováno podle Prof. RNDr. Jan Fischera, DrSc)

www.vira.cz