Farnost Žleby
Dnes: Úterý, 25. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
24.9.2017







Farní inFormace
- 21. října 2007 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------29. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle21. října29. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Úterý23. října
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa24. října
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek26. října
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za hudebního skladatele Petra Ebena
Sobota27. října
14:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby pohřeb Růžena Hanousková, *1925
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
----------------------------------30. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle28. října30. neděle v mezidobí
Změna letního času na zimní - posunout hodiny o hodinu zpět
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Marií a Josefa Kodešovy z Kamenných Mostů
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Potěhyúterýod 17:30 hod.
Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc říjen 2007
všeobecný:
Aby všichni křesťané, i když žijí v menšině, měli odvahu a sílu ke svědectví života z víry.
misijní:
Aby světová misijní neděle zapálila ve všech pokřtěných touhu po šíření evangelia.
národní:
Aby lidé znovu objevili hodnotu času věnovaného modlitbě.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Smrt mi nemůže nahnat strach

Čas se nachýlil Právě proto, že věřím v Boha, mi smrt nemůže nahnat strach...

Mezi žalmy je jeden, v němž stojí psáno: „Počet našich let je sedmdesát roků; jsme-li při síle, pak osmdesát“ (Žl 90,10). To je přesně můj případ, a já se proti tomu nebouřím. A chcete-li slyšet pravdu, pobyt na tomto světě mi už nemá co říci, a třebaže vím, že dar života je velký dar, vím také, že dar smrti je větší.

Nedivte se mým slovům. Znějí možná podivně, ale to je jen zdání. Mnohokrát jste ode mě slyšeli, že věřím v Boha a že jsem úsilí o tuto víru zasvětil celý svůj život. A právě proto, že věřím v Boha, vím, co je smrt, a smrt mi už nemůže nahnat strach.

(Carlo Carretto )

Orel a chřestýš

V nitru každého člověka zuří lítý boj. Na jedné straně je v něm vznosný orel. Všechno, co orel symbolizuje, je dobré, pravdivé a krásné. Orel vzlétá vysoko nad oblaka. I když se snáší do údolí, hnízda si buduje na horských vrcholcích. Na druhé straně je v něm plazící se had – chřestýš. Tohle prohnané, zrádné stvoření představuje to horší v člověku – jeho temnou stránku. Had tyje z našich chyb a poklesků a ospravedlňuje jimi svou existenci v blátivém kalu. Kdo z těchto dvou zvítězí ve velké bitvě tvého života? Jen ten, který je lépe živen – orel či chřestýš.

(Brian Cavanaugh: Kup si los a jiné příběhy, Karmelitánské nakladatelství, str.84)

„Dělat“ nebo „Být“

Dnes se problémy člověka řeší spíš ve smyslu „dělat“ než ve smyslu „být“. Jinými slovy lze říci, že člověk dnes zapomíná, kdo je, ztrácí sám sebe. Sklouzáváme tak nepozorovaně, ale neúprosně do pocitu absurdnosti, nedůvěry, nespokojenosti a prázdnoty. Abychom mohli stanovit diagnózu tohoto fenoménu, musíme hledat jeho příčiny: jsou nejen v masovém konformismu a totalitarismu, ale také v nihilistické a omezující indoktrinaci, která nevidí v člověku nic jiného než uzlíček pudů a v hodnotách nic jiného než obranné mechanismy. V takové perspektivě vůbec neudivuje hluboká existenciální frustrace, která nečekaně postihne člověka, jemuž se zdá, že jeho existence ztratila jakýkoli smysl. A jako odpověď absurdnosti a prázdnotě přichází zákonitě sebevražda. Aby člověk dokázal najít znovu půdu pod nohama, je nezbytný antropologický pohled, který by pokládal za fundamentální hledat autentické významy, hodnoty a obsahy. Sem se adekvátně řadí Franklovo stanovisko, které předkládá obraz člověka v ustavičném pohybu, zaměřeného k uskutečňování osobního úkolu, s rysy jedinečnosti a neopakovatelnosti, plod opravdové svobody, kterou nemůže nikdo pošlapat vzdor jakékoli situaci, do níž je člověk postaven. Život se tak už nejeví jako něco, před čím je třeba prchat, ale jako skutečnost, kterou je třeba intenzivně prožívat i v jejích dramatických aspektech jako dobro, které si nesmíme nechat ujít, které nesmíme odhodit, jako zcela osobní a původní úkol, který může uskutečňovat každý jednotlivec a jenom on.

(Eugenio Fizzotti: Být svobodný, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 11-12)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby