 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dnes: Pondělí, 1. adventní týden | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 1.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Svoboda udělat chybu Nepřípustné selhání Někteří lidé jsou sami sobě těmi nejpřísnějšími žalobci. Neustále si předhazují svá selhání. Z pocitu vlastní viny se dokáží vyprostit ale jen tehdy, když jsou ochotni si odpustit. A to není tak jednoduché. Člověk to dokáže jedině tehdy, když pevně uvěří, že Bůh mu už dávno odpustil. On nás bere takové, jací jsme. Nesoudí nás. Nespravedlivý soudce ale vězí spíše někde v nás. Naše superego nás může bez ustání obžalovávat. Bůh nám ale dává šanci, abychom se dokázali přijmout – a to včetně svých chyb. Člověk dokáže odpustit sám sobě pouze za předpokladu, že se dokázal rozloučit s vlastní iluzí o úspěšném životě bez viny a o svém trvale perfektním a bezchybném jednání. Naopak je třeba přiznat, že nejsme schopni udělat vždycky všechno správně. Toto uznání bolí, ale zlidšťuje nás. Nejsem Bůh, ale jen chybující člověk. V žádném případě nejde o nějaké sebeponižování. Je třeba přiznat vinu, aniž bychom ztratili sebeúctu. I přes osobní vinu je moje důstojnost nedotknutelná. Projeví se to blahodárně i v pracovním dnu. Člověk, který dokáže sám sobě odpustit, bude jednat milosrdněji i se svým okolím a s chybujícími spolupracovníky. Mimořádně tvrdí a nemilosrdní k chybám druhých bývají především ti, kteří potlačují vlastní vinu. Místo aby se jí postavili čelem, šíří kolem sebe ovzduší nepřipouštějící selhání. Jako by jediná chyba měla přivodit krach celého podniku. Když takovému nadřízenému přijde někdo vyznat svou chybu, nikdy se nesetká se snahou o pochopení, ale s výčitkami: ”Jak jen mohl být tak neschopný a proč si na to či ono nedal lepší pozor”. Chyba je nepřípustná a je posuzována bezmála jako zločin. Ten, kdo si ale dokáže sám odpustit, protože si je vědom Božího odpuštění, zachová se stejně milosrdně jako jistý bankovní ředitel. Vedoucí oddělení půjček přišel o půjčku ve výši čtvrt milionu eur. Byl zoufalý a očekával proud výčitek, když si ho k sobě zavolal šéf. Aby té studené sprše předešel, nabídl svou výpověď. Ale ředitel mu odpověděl: „Vydali jsme tolik peněz na vaše vyškolení, a vy byste teď chtěl odejít?“ Výpadek s půjčkou mu ani slůvkem nepřipomenul a proměnil jej ve výdaje na vzdělání. Ten, kdo není s to přiznat vlastní chybu, by proti svému spolupracovníku tvrdě zasáhl, a tím by ho zničil. (podle Anselma Grüna) NEmodli se jak neumíš... Najděte si svůj způsob modlitby... Vše, co bylo o modlitbě řečeno, může být pěkné. Nic z toho nám však nemusí pomoci. Důležité totiž je, abychom používali takový způsob modlitby, který pomáhá nejlépe nám. Způsoby, metody a techniky modlitby jsou pouze prostředky k cíli. Jsou jen oporou, která pomáhá udržet naše srdce a mysl otevřené Bohu. Neexistují dokonalé metody modlitby. Existují pouze různé prostředky pro různé lidi v různých obdobích života. Co člověku pomáhá na začátku jeho cesty, mu nemusí být ku pomoci, když pokročí dále. Co mu pomáhalo, když šel z kopce s větrem v zádech, mu může být k ničemu, když šplhá nahoru a zápasí s větrem ve tváři. Co mu bylo ku pomoci na jaře jeho života, mu nemusí pomáhat v jeho podzimu. Nezávisle na tom, co je kdekoliv řečeno, modli se tak, jak umíš, ne, jak neumíš. (podle Davida Torkingtona) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(c) 2005-2023 Farnost Žleby
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
