Farnost Žleby
Dnes: Čtvrtek, 26. týden v mezidobí  

O farnosti
Novinky
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Činnosti spolků
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
1.10.2023







Farní inFormace
- 7. října 2007 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------27. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle7. října27. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za rodinu Kneřovu, Čeplovu a Kabátovu
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. příjímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
Úterý9. října
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa10. října
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
Pátek12. října
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Václava Esnera, rodiče, rodinu Labutovu, Krátkou, Františka Kroutila a celý rod a za rodinu Zezulákovu, Pokornou a celý rod
Sobota13. října
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
----------------------------------28. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle14. října28. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za rodiče Koudelovy a Havelkovy
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Potěhyúterýod 17:30 hod.
Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc říjen 2007
všeobecný:
Aby všichni křesťané, i když žijí v menšině, měli odvahu a sílu ke svědectví života z víry.
misijní:
Aby světová misijní neděle zapálila ve všech pokřtěných touhu po šíření evangelia.
národní:
Aby lidé znovu objevili hodnotu času věnovaného modlitbě.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Zlý farář přejel hodného psa (ukázka z knihy)

O FARNÍCÍCH

Tak jako miluje kočka svá koťata, slípka svá kuřata či osel svá oslata, tak miluje i kněz své farníky. Já je dokonce zbožňuji. Popravdě řečeno to však není zásluha moje, ale jejich. Mám je rád proto, že to jsou lidé bodří, prostí a vyrovnaní, se kterými ani vichřice nepohne, natož já.

Týden co týden po každém nedělním kázání Čekám, kdy přijdou před faru s transparentem „Dost bylo řečí” a vyvezou mě za hranice farnosti. Ale oni ne. Trpělivě naslouchají každému mému slovu, někteří si jej dokonce nahrávají na magnetofon a 31. prosince večer přehrávají. Duše farníka je duše svatá, o tom nemám ani tu nejmenší pochybnost. Její nositelé, farníci, se dělí v zásadě do dvou skupin: na ty, kteří všemu věří, a na ty, kteří ničemu nevěří. Rozdíl mezi nimi je sice dosti podstatný, ale nikoliv důležitý. Důležité je to, že se mají rádi a nikdo je nezmění. Trvalo mi léta, než jsem na to přišel. Nemohu je změnit, ale mohu je milovat. Změnit je může jenom Bůh, když se mu do toho moc nepletu.

Stejně jako farníky, nemůže kněz měnit ani zavedené farní zvyky a pořádky. Alespoň ne rychle. Proto, je-li moudrý a zkušený, zachovává ve své farnosti první rok vše při starém a vůbec nic nemění. V klidu počká, až rok uplyne, a když se to stane, ani pak nic nového zavádět nemusí, protože se už stejně blíží doba, kdy bude přeložený, a nestačil by to dokončit. Farníci ho pak mají tím více rádi, jelikož si nemusí zvykat na žádné novoty, a všude vyprávějí, kolik toho udělal, když nic neudělal. Já to tak dělám už pět let a nemohu si stěžovat.

Jelikož je však nás kněží málo a farníků mnoho, musíme si osvojovat nové formy pastorace, abychom ji rozšířili na všechny skupiny obyvatelstva a nezapomněli přitom ani na jediného živáčka. Odborně se tomu říká „nová evangelizace”. Je to sice náročné, ale stojí to za to. U nás na venkově, kde je ještě stále dosti pohřbů, jsem ji začal realizovat právě na tomto poli. Nepohřbívám už jednotlivé farníky, ale celé farnosti. Za pět roků jsem jich stačil pohřbít šestnáct, což není na mladého kněze špatný průměr. A na starého to také celkem ujde.    (Jiří Barhoň)

Ty potřebuješ Bibli víc než mniši

Slyším někdy lidi říkat: „Proč já bych měl číst Bibli? To ať dělají ti, kdo jsou v klášteře.“

Já vám ale říkám:

Bibli potřebujete více vy, než mniši! To vy žijete mimo klášterní zdi v plné vřavě světa. To vy jste neustále vystaveni novým zápasům, bojům a ranám. Potřebujete Písmo neustále, abyste z něj čerpali sílu pro svůj každodenní život!

(podle Jana Zlatoústého + 407)

Vezměte na sebe plnou Boží zbroj a přijměte meč Ducha, jímž je slovo Boží.

(Ef 6,12-13.17)

(c) 2005-2023 Farnost Žleby