![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes: Pátek, 3. týden v mezidobí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 20.1.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Některé části Evangelia nás odpuzují Když čteme Ježíšovo evangelium poctivě, můžeme připustit, že některé části pro nás mnoho neznamenají, nedotýkají se nás osobně, protože ještě nevidíme konkrétní nároky na naši osobu. Jsme připraveni s Bohem souhlasit, protože nemáme důvod s Ním nesouhlasit. Jiné části nás možná ale přímo odpuzují. Kdybychom měli tu odvahu, řekli bychom Bohu: „To ne!“ Těchto pasáží bychom si měli ale pečlivě všímat. Jsou totiž měřítkem vzdálenosti mezi Bohem a námi. A jsou také měřítkem vzdálenosti mezi námi, jací právě teď jsme, a mezi naším případným rozvinutým já v budoucnosti. Když Ježíš mluvil, mnozí jeho učedníci řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“ (srov. Jan 6,60) Některé části evangelia nám zapalují srdce, dávají světlo našemu rozumu a burcují naši vůli. Dávají nám život a sílu. Tyto části Bible odkrývají místa v našem životě, kde se stáváme tím, čím máme být. Těchto částí Bible bychom si měli všímat pečlivěji, než těch částí, se kterými máme potíže. Vypovídají totiž o oblastech, v nichž už je Boží obraz v nás přítomen. Z těchto začátků pak můžeme pokračovat ve svém úsilí o přeměnu v osobu, kterou být chceme a kterou být máme. Pokud to činíme, bude množství takových pasáží přibývat. Požadavky evangelia budou úplnější a přesnější. Mlha se postupně rozplyne a my spatříme obraz osoby, kterou bychom měli být. Pak se budeme moci začít před Boha stavět svobodně a v pravdě. Svítilnou mým nohám je tvé slovo, Bože a světlem na mé stezce. (Žl 119,105) Podle Anthonyho Blooma Díky za moje tělo a nadání Rozluč se s iluzemi, jaký bys měl být Vděčnost mi otvírá oči, abych dokázal vidět vlastní hodnotu. Není ovšem zrovna snadné být vděčný sám za sebe. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti rozvoje. Začneme-li ale pošilhávat po tom, co nemáme, nedokážeme samozřejmě děkovat za to, co nám bylo darováno. Vděčnost vyžaduje zároveň i schopnost rozloučit se s vlastními iluzemi o tom, jaký bych měl být. Teprve pak dokážu děkovat za svůj způsob myšlení, za to, co prožívám, za své ruce, tak hbité a jemné, za své tělo, které sice neodpovídá modernímu ideálu krásy, ale v němž moje duše ráda přebývá. Vděčnost mě vede k životu v souladu se sebou samým a k hluboké radosti z toho, že jsem právě takový, jaký jsem. (Anselm Grün) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(c) 2005-2023 Farnost Žleby |