 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dnes: Čtvrtek, 26. týden v mezidobí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 1.10.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Svatí Cyril a Metoděj jsou kořeny Evropy Bratři Cyril a Metoděj, apoštolé Slovanů a spolupatronů Evropy se narodili v Tesalonice v první polovině IX. století a vyrůstali v byzantské kultuře a odvážně přijali úkol evangelizovat slovanské národy Velké Moravy, v srdci Evropy. Charakteristikou jejich apoštolátu byla především věrnost jak Římskému veleknězi, tak i patriarchovi Konstantinopole a respekt k tradicím a jazyku Slovanů. Vedl je hluboký smysl pro církev, která je jedna, svatá, všeobecná (katolická) a apoštolská, a Ježíšovo zvolání „...aby všichni jedno byli“ (Jan 17, 11) bylo mottem jejich misijního působení. Kéž by jejich příklad a jejich přímluva pomohla křesťanům Východu a Západu obnovit plnou jednotu mezi sebou (srov. Apoštolský list: Slavorum apostoli, 13: AAS 77 [1995], 794-795). 2. Dědictví svatých Cyrila a Metoděje je cenné také z kulturního hlediska. Jejich dílo ve skutečnosti přispělo k založení společných křesťanských kořenů Evropy, kořenů, které svojí mízou prostoupily evropské dějiny a instituce. Právě z toho důvodu bylo žádáno, aby v budoucí Evropské ústavě nechyběla zmínka tohoto společného dědictví Východu a Západu. Odkaz tohoto druhu nic neubere na oprávněné laicitě politických struktur (srov. Lumen Gentium, 36; Gaudium et Spes, 36, 76), ale naopak, pomůže uchovat evropský kontinent před dvojím nebezpečím ideologického laicismu z jedné strany a sektářského integralismu ze strany druhé. 3. Jednotni v hodnotách a pamětlivi vlastní minulosti, budou moci evropské národy naplno rozvinout svou úlohu v úsilí o spravedlnost a mír na celém světě. Jan Pavel II. Otázka pro Marka Ebena Je vůbec údělem člověka být tady na zemi převážně veselý, šťastný a spokojený? Mnozí lidé se shodli na tom, že teprve v bolesti, ponížení či ve strachu se pořádně upnuli k Bohu, konečně ho pochopili, splynuli s ním - a tu dobu by nikdy za nic nevyměnili. Kladete mi otázku, kterou se už zabývalo mnoho moudrých teologů a napsali o tom mnoho vynikajících knih. Mám-li ale říct svůj laický názor, myslím si, že se to nedá takhle jednoduše generalizovat - zda je údělem člověka být šťastný nebo nešťastný a kterou cestou se spíš dostane k Bohu. Řekl bych, že úděl každého člověka je absolutně individuální, každý má své šance a ty buď využije, nebo nevyužije. Není přece řečeno, že cesta k Bohu musí nutně vést přes slzy a utrpení a že pocit štěstí a vděčnosti nás k Bohu přiblíží méně než zoufalství a ponížení. Sám za sebe mám pocit, že mým úkolem je maximálně se snažit trefit se do toho svého individuálního údělu. Já ho sice přesně neznám, ale jsou určitá pravidla, kterými se mohu řídit. Trochu jako při tenise - vy nevíte, jaký míč přiletí a kam půjde, ale víte, že ho musíte vracet do toho jednoho správného místa - tedy do kurtu. A ten kurt každému jeho svědomí velmi přesně nalajnuje, takže moc dobře víte, co šlo ještě dovnitř a co už je v autu, i když se to občas snažíme u sudího na empiru uhádat. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(c) 2005-2023 Farnost Žleby
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
