 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dnes: Sobota, 1. adventní týden | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 5.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Uvědomit si svůj cíl Každý hledá štěstí jinde, míní Radovan Lukavský Lidi se liší v tom, jak si štěstí představujou. Někdo hledá to absolutní štěstí v penězích, někdo zase v dosažení určitýho postavení; pak jsou jiný lidi, kteří vidí to svoje největší štěstí v dobrý rodině a v přátelským soužití… A ještě ti další věří, že spousta věcí má svoji hodnotu, ale že v tomhle životě vlastně absolutní štěstí ani dosáhnout nelze, že to největší štěstí je až v přítomnosti a v lásce Boží – takže takovej člověk potom chce podle toho žít. Nemusí tu ale být ten náboženský rozměr... Člověk je svobodná bytost, a když jedná tak, aby neomezoval, neurážel ty kolem sebe, když se řídí přirozeným zákonem, tak se z něj – řek bych – stává charakter. Člověk se vždycky musí umět zapřít. Mít ten pocit, že naplnit všechny bezprostřední impulsy mě přivede ke štěstí, to je velice mylný. Lidi, co si myslej, že budou šťastný, když budou dělat všechno, co je napadne, jsou nakonec většinou velice nešťastný, spoutaný. Prostě v první řadě je potřeba si uvědomit, kde vlastně je pro mě štěstí, jakej je ten můj cíl. A jak já vidím ten svůj cíl? Abych ten svůj život strávil pokud možno co nejlíp, to je podle vůle Boží – tak jako malýmu klukovi jde přirozeně o to, aby se tatínkovi nějak líbil. Plnit vůli Boží. Jen se člověk vždycky musí modlit, aby ji taky rozpoznal. Ta krásná modlitba – Bože, dej, abych se pokusil změnit všechno, co změnit můžu, abych se nepokoušel změnit to, co změnit nelze, a konečně, abych jedno od druhého rozeznal. Je herectví taky způsob, jak naplnit vůli Boží? V to pevně věřím. Kdybych si tohle nemyslel, kdybych o tom nebyl přesvědčenej, tak jsem se nestal hercem. O těhle věcech jsem velmi uvažoval. Jestli být hercem má nějaký smysl, a jaký to má smysl. Nakonec jsem pochopil, že to herectví můžu brát buď jako zaměstnání, nebo jako povolání, anebo jako poslání – a o to jsem se celej život snažil. Jak o tom Oscar Wilde píše, že herec je buď kašpar, nebo sluha Boží. (Podle knihy rozhovorů s Radovanem Lukavským) Prof. Radovan Lukavský (*1919 Praha) Dětství strávil v Praze, část mládí pak na venkově. Na Univerzitě Karlově vystudoval češtinu a francouzštinu, kterou dokončil až po 2. světové válce, kdy byl nuceně nasazen. V té době dokončil i studia herectví na konzervatoři. Získal angažmá v Městských divadlech pražských, od roku 1957 je členem činohry Národního divadla. Jeho pedagogická činnost je spojena s pražskou Akademií múzických umění, kde se stal v roce 1995 profesorem. O herectví napsal dvě knihy a mnoho článků. Jeho nejslavnějšími divadelními rolemi jsou Obchodník s deštěm, Hamlet nebo Tomáš Becket. Ve filmu hrál například roli Václava Tháma v seriálu F. L. Věk a řadu dalších. Je vynikajícím recitátorem. Z rukou prezidenta Václava Havla převzal Medaili Za zásluhy, v roce 1995 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(c) 2005-2023 Farnost Žleby
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
