 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dnes: Pondělí, 1. adventní týden | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 1.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Neuvěřitelně podivné představy o svatosti Existují neuvěřitelně podivné představy o ”svatosti” - jako kdyby už člověk musel být roven andělům, být z jiné planety nebo alespoň povznesen nad lidské pocity a potřeby. To nemá s pravou dokonalostí či svatostí v křesťanském smyslu nic společného. Míněna však není ani ”perfektnost”, protože zde člověk krouží kolem sebe. Stejně tak málo postihuje to, co je míněno dokonalostí, ”výjimečnost”, protože zde opět stojí v centru pozornosti ”já”; druzí či já sám se příliš soustřeďuji na fenomén ”já”. Zde je zřejmé, že svatost není ani tak výsledkem našeho výkonu, nýbrž plodem milosti, kterou člověk přijímá a na niž odpovídá. Někdy zažívám, jak žebráci a žebračky zbožně sedí v kostelní lavici a po mši se rozčilují, že někdo přijal hostii na ruku. Toto svatouškovství je jistě ”nesvaté” a pokrytecké, jestliže jsou druzí jedním dechem posuzováni a odsuzováni. V této souvislosti je také třeba jasně také odlišit, že je někdo hodný, což má málo společného se svatostí, od toho, že je někdo dobrý; Ježíš byl dobrý, ale zcela jistě nebyl již jako dvanáctiletý a potom později během svého poslání ”snadno zvladatelný”. Co je tedy míněno dokonalostí, kterou nám Ježíš klade na srdce (srov. Mt 5,48)? V řeckém textu Písma svatého znamená ”být dokonalý” doslova: ”být nasměrován k cíli”. To je správný klíč: Kdo je zcela zaměřen na cíl, na Boha a lidi, a v tom roste, ten roste v dokonalosti. Svatý je ten, kdo se dokáže nechat od Boha i od lidí milovat a kdo Boha i lidi nezištně a prostě miluje. Svatost - naplněný život? Tato otázka je oprávněná. Vidíme přece, že cesta ke svatosti nebyla pro ”svaté” v tomto pozemském životě obyčejně žádným ”vzestupem” či ”úspěchem”, ale ”sestupem”, odevzdáním se v prostotě a nezřídka v neuznání. Tato cesta nebyla bez utrpení, naopak, vždyť milující lidé se stávají zranitelnými. Je-li takový život především těžký, přijdou svatí ”zkrátka”? Když se podíváme na Ježíše Krista, nejedná se v žádném případě o nějaký ”pokulhávající” život, jak to vidíme např. u chromých ptáků. Tam, kde představení tímto způsobem ”vychovávali”, dostali se jejich svěřenci na scestí. Svatí jsou ale silné, zkušené osobnosti, které nasazují všechny síly, umí se radovat i být smutní, jásají i trpí, poslouchají i se vzpírají, jsou to lidé, kteří milují celým srdcem. Možná, že odpovědí je pokoj, který zanechal vzkříšený Ježíš svým učedníkům. Ze spojení s Bohem a ze správného úmyslu roste v srdci svatých pokoj, který převáží vše, co činí ostatní lidi v životě šťastnými a radostnými. Co nám umožňuje stát se svatými? Když člověk žije svatě, působí to, jak říká duchovní tradice, především Bůh. Přítomnost ”Svatého”, blízkost Ježíše Krista člověka očišťuje, povolává a umožňuje mu stát se zdravým, svatým a dokonalým. Svatý život má odpovídat Ježíšovu životu a zvěsti, jinak je subjektivní ”ideologií dokonalosti”. Proto se v Ignácových čtyřtýdenních exerciciích tři týdny krok za krokem rozjímá o Ježíšově životě. Ignác začíná úsek, který má člověka dovést k tajemství vtělení, Ježíšova života, smrti a vzkříšení těmito slovy: ”Prosit našeho Pána o milost, abych nebyl hluchým k jeho volání, nýbrž ochotným rychle splnit jeho nejsvětější vůli” (DC 91). Josef Maureder |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(c) 2005-2023 Farnost Žleby
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
