![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes: Pondělí, 1. adventní týden | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 1.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Advent - nejen předvánoční období adventus znamená latinsky příchod Doba přípravy na Vánoce se nazývá ”ADVENT”. Toto označení pochází z latinského slova ”adventus”, což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi. (IMA) Naděje není laciným přesvědčením, že všechno dopadne dobře Nenechme si jí vzít Když člověk listuje novinami, nenarazí na slovo ”naděje” příliš často. Ještě tak na sportovní stránce najdeme úvahy o naději na postup do dalšího kola nebo na zisk medaile, na jiných stránkách, že získáme z fondů Evropské unie nějaký ten miliónek. Ale jak často se píše nebo mluví o tom, jakými nadějemi ten nebo onen člověk žije? Je vůbec slovo ”naděje” chápáno jako slovo pro život silných a schopných lidí, nebo jen jako útěcha pro slabé a málo schopné? Naděje, jak jí zná Bible - Starý a Nový zákon, není laciným přesvědčením, že všechno dobře dopadne nebo útěšnou myšlenkou, která má zpříjemnit současnou chvíli. V Bibli je základní nadějí přesvědčení, že Bůh je věrný a že své sliby naplní. To nám právě připomíná každý rok liturgie adventu: od zaslíbení a nadějí proroků k andělovu zvěstování a Mariinu a Josefovu očekávání narození dítěte. A tato naděje má důsledek i pro budoucnost: Bůh neponechal a ani neponechá v budoucnosti svět jen sobě samotnému. Nečeká nás jen konečná katastrofa nebo nějaký triumf zla. Ježíš přijde podruhé jako poslední slovo pozemských dějin, které vyřkne Bůh a které je proto dobré, žádoucí a tedy očekávané. Po sametové revoluci se přestal zakrývat křesťanský smysl Vánoc. Naopak, komerce se ho chopila a tak máme nejpozději od počátku adventu v obchodech a na ulicích stále před očima vánoční motivy, Betlém a koledy hrané dokolečka, že je mnohdy o Vánocích už ani nemůžeme slyšet. Ušlechtilí lidé po celé zemi pořádají v adventu vánoční koncerty ostošest. Všechno to končí rozbalením dárků o Štědrém dni. Advent se ztratil a po Štědrém dnu je už jen volno. Advent se neslaví. Slaví se splněná přání - tomu dnešní člověk rozumí. Ale neslaví se naděje, která je velkým tématem adventu. Té totiž dnešní člověk mnohdy nerozumí. Nenechme si jí vzít my, křesťané. Máme šanci i v tomto adventu vniknout hlouběji do jejího tajemství. (Aleš Opatrný) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(c) 2005-2023 Farnost Žleby |