Farnost Žleby
Dnes: Sobota, 33. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
24.11.2017







Farní inFormace
- 29. října 2006 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------30. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle29. října30. neděle v mezidobí
Změna letního času na zimní - posunout hodiny o hodinu zpět
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Aloise Seidla
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť
Úterý31. října
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa1. listopaduSlavnost Všech svatých
16:00 hod. kostel sv. Václava Horky eucharistická oběť
18:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Čtvrtek2. listopaduVzpomínka na všechny věrné zemřelé
16:00 hod. hřbitov ve Žlebech pobožnost za všechny zemřelé
17:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek3. listopadu
Výstav Nejsvětější svátosti, adorace
17:00 hod. kostel sv. Václava Přibyslavice eucharistická oběť
Sobota4. listopadusv. Karla Boromejského
15:00 hod. kostel Nejsvětější Trojice Zbyslav eucharistická oběť
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
----------------------------------31. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle5. listopadu31. neděle v mezidobí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. přijímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Potěhyúterýod 17:30 hod.
Žleby - farastředaod 16:30 hodin

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc listopad 2006
všeobecný:
Aby všude na světě skončily všechny formy terorismu.
misijní:
Aby se úsilím věřících protrhly staré i nové řetězy bránící vývoji afrického světadílu.
národní:
Aby nevylečitelně nemocní a umírající opouštěli tento svět obklopeni láskyplnou péčí a pozorností svých nejbližších.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Co jsou to odpustky?

Pokud někdo získá odpustky, jsou mu odpuštěny časné tresty. Co to znamená? Hřích se odpouští skrze lítost ve svaté zpovědi, ale následky hříchu si neseme dál. Některým se podaří částečně tyto následky odstranit už během života, většina však zůstane do očistce (pokud se vůbec zadaří do očistce dostat). Podstatou očistce je očišťování se od všeho k čemu člověk přilnul víc než k Bohu. Získá-li někdo odpustky, odstraňuje následky hříchů, které už měl odpuštěny ve svaté zpovědi.

Pokulhávající příklad o zpovědi a odpustcích

Je zima. Rodiče mají desetileté dítě. To se sebere a bez dovolení rodičů běhá špatně oblečené venku na mrazu. Odpoledne pozná, že to k ničemu není a vrací se domů. Už ve dveřích se přiznává a omlouvá se rodičům, že neposlechlo a uteklo. Rodiče odpouštějí a netrestají. Mají radost, že se dítě našlo. Ale následkem tohoto hříchu je zápal plic, který si dítě uhnalo. To si měsíc poleží. Ani odpuštění rodičů zápal plic neukrátí.

Každý jsme hříšník a je jen dobře, když si to přiznáme a vyznáme hříchy ve zpovědi. To je ten návrat dítěte domů a omluva (bylo by od dítěte krajně nemoudré, kdyby zůstalo venku a nevrátilo se - byl by s ním konec). Ale skrze odpustky dostáváme šanci, aby se ten zápal plic úplně odstranil, aby se odstranily následky našich hříchů. Pro toho, kdo získá odpustky to znamená, že si nejen ukrátí očistec, ale že se mu snadněji napraví to, co napáchal (i ve vztazích) už teď na zemi.

Odpustky částečné a plnomocné

Protože účelem odpustků je to, aby člověk přilnul víc k Bohu, záleží hodně na stupni zbožnosti, se kterým odpustky získáme. Kdybychom byli skutečně hodně zbožní, pak bychom mohli získat i plnomocné odpustky - to znamená, že by byly odstraněny všechny následky hříchů (buď mých nebo jedné duše v očistci), podle toho s jakým úmyslem jsem odpustky získával. Častěji se nám asi podaří získat odpustky částečné, ale ani ty nejsou vůbec k zahození, i ty se velmi hodí.

Má to cenu vysvobozovat duše z očistce?

Většinou asi budeme chtít získat nejprve odpustky každý sám pro sebe. Pro nás samé je však výborné vysvobodit klidně i neznámou duši z očistce. Tím se ta duše dostane do nebe a tam jsou svatí. To znamená, že bych měl v nebi svého svatého. A nemusíme se bát, že svatý zůstane něco dlužen. Přímluva svatých má velkou váhu. Na jejich přímluvu se dějí i zázraky (i v této době i  v naší oblasti). Mít svého svatého v nebi, to je výhra.

Podmínky, které je třeba splnit pro získávání odpustků

K tomu, aby někdo získal odpustky, je třeba splnit 5 podmínek. Sám jsem nikde takto přehledně podmínky pro získání odpustků nenašel, ale myslím si, že je dobré, když každý bude vědět, co je třeba:

1. Mít úmysl odpustky získat

2. Být v milosti posvěcující po sv. zpovědi, bez zalíbení ve hříchu

3. Přijmout ten den svaté přijímání

4. Pomodlit se nějakou modlitbu na úmysl svatého otce

5. Udělat odpustkový úkon

Připomínám, že v tom dni, kdy chceme získat odpustky bychom se měli po celý den snažit žít svatě, abychom si to nepokazili hříchem.

Co když nemohu splnit všechny podmínky?

Tak splň aspoň to, co můžeš, protože tak se získají odpustky částečné a i to už má velkou hodnotu. Tento rok by bylo škoda promeškat kterýkoliv den, kdybychom nesplnili to, co je v našich silách.

Nyní podrobněji k jednotlivým podmínkám:

1. Mít úmysl odpustky získat

Je třeba vzbudit úmysl, pro koho chci odpustky získat. Zároveň je vhodné si uvědomit, že se skrze odpustky chci zbavit všeho, co mě vzdaluje od Boha a že chci, aby vzrostla moje láska k němu.

2. Být v milost posvěcující

Kdo chce splnit tuto druhou podmínku, zajde ke svaté zpovědi, upřímně se vyzná a snaží se vyvarovat hříchu. Pokud chci získat denně odpustky, není nutné, chodit denně ke svaté zpovědi. Předpokládá se, že by člověk aspoň pár dnů mohl vydržet bez vážnějšího hříchu. Ale naopak, pokud by někdo tušil, že udělal vážnější hřích, ať nic neodkládá a přijde ke svaté zpovědi klidně i hned druhý den. Svaté zpovědi se nikdo bát nemusí. Povzbuďte, prosím, i druhé, případně jim pomozte udělat rozhodující krok.

3. Přijmout svaté přijímání

Ten den, kdy chci získat odpustky mám zbožně přistoupit k svatému přijímání. To znamená, že se zúčastním buď mše svaté nebo bohoslužby slova. Pro toho, kdo pochopí cenu a význam odpustků nebude těžké zajet na mši svatou i do jiné obce a samozřejmě jen stěží by vynechal bohoslužbu ve všední den (a to vůbec nemluvím o nedělní bohoslužbě). Nemůže-li jít někdo ke skutečnému svatému přijímání, ať přijme pána Ježíše alespoň duchovně. Jedná se o to vzbudit touhu po Ježíši a pak ho krátce v duchu přivítat. Není to sice totéž jako svaté přijímání skutečné, ale částečně to může mít obdobný dopad.

4. Modlitba na úmysl svatého otce

Odpustky mají přispět také k tomu, aby vzrostla u toho, kdo je získává, sounáležitost s Církví. Modlitba na úmysl svatého otce také předpokládá spoluzodpovědnost za to, jak to s Církví vypadá a zájem o to, o co se Církev snaží. Tuto čtvrtou podmínku pro získání odpustků je možno vykonat kdekoliv, stačí se pomodlit jakoukoliv modlitbu (zvlášť se doporučuje Věřím v Boha).

5. Odpustkový úkon

1. a 2.11. je to návštěva kostela (mše svatá) od 1. do 8.11. je to návštěva hřbitova a tam modlitba za zemřelé

Máte strach ze smrti? otázka, která Matku Terezu překvapila

„Máte strach ze smrti?“ zeptal jsem se. Má otázka Matku Terezu překvapila. Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. „Ne, vůbec,“ prohlásila. „Umřít znamená vrátit se domů. Copak máte strach vrátit se domů ke svým drahým? Okamžik smrti nedočkavě očekávám. Tam nahoře najdu Ježíše a všechny lidi, kterým jsem se v tomto životě snažila dát lásku. Sejdu se tam s dětmi, které jsem se pokoušela zachránit a které mi umřely v náručí a považovaly mě přitom za svou maminku. Najdu tam všechny chudé, kterým jsem pomohla, umírající, kteří vydechli naposledy v domě, který jsem pro ně v Kalkatě postavila. Budou tam prostě všichni lidé, kteří mi na této zemi byli drazí. Takže to bude nádherné setkání, nemyslíte?“  Oči se jí při těch slovech třpytily překvapivým klidem a štěstím. Mezitím jsem dosnídal. Matka Tereza sklidila nádobí na tác a stáhla ze stolku ubrus, který předtím rozprostřela. Ve dveřích se objevila mladá sestra a Matka jí tác podala. „Tak a teď se můžeme vrátit k rozhovoru, který jsme posledně přerušili,“ řekla.

(z knihy ”Matka chudých”)

Proč mluvit o smrti? aneb útěcha marxismu

Je nutné mluvit o smrti stále znovu, a mluvit o ní právě o Velkém pátku, v den, kdy byla přemožena. Mluvit o smrti ne proto, abychom zvětšili strach, ale abychom od něho byli osvobozeni Tím, který jediný to může udělat.

Jaké odpovědi nalezli lidé na problém smrti? Básníci byli nejupřímnější…

Lidičky, uklidněte se! V nízké zemi je příliš velké tajemství!” zvolal jeden italský básník před záhadou smrti (G. Pascoli).

A přece se filozofové snažili ”vysvětlit” smrt. Jeden z nich, Epikuros, tvrdil, že smrt je falešný problém, protože prý, ”když jsem tu já, není ještě smrt, a když je tu smrt, nejsem tu už já.”

Také marxismus se pokoušel vyloučit problém smrti. Smrt, říká, je osobní záležitost, což dokazuje, že to, na čem záleží, není lidská osoba, nýbrž společnost, druh, který neumírá. Marxismu je však konec, a smrt zůstává. Dříve než navenek, v závodech ve zbrojení nebo na světovém trhu, prohrál marxismus svou bitvu v srdcích. Tváří v tvář smrti neuměl nic jiného než stavět velká mauzolea.

Samo Písmo svaté zůstávalo jako němé před problémem smrti, dokud nepřišel Kristus. ”Marnost nad marnost, všechno je marnost,” vyvozoval bezútěšně Kazatel (12,8). Umírající člověk je přirovnáván k svítilně, která se rozbije a zhasne, ke džbánu, který se roztříští u pramene, ke kladce, která se zlomí a nechá vědro definitivně spadnout do studny (srov. Kaz 12,1-8). Styk s Bohem je smrtí přerušen. ”Mrtví nemohou chválit Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují do podsvětí” (Žalm 115,17). ”Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe!” uzavíral Sirachovec (41,1).

Co o tom všem může říci křesťanská víra? Něco jednoduchého a velkolepého: že smrt existuje, že je největším z našich problémů, ale že Kristus smrt přemohl!

z knihy Raniero Cantalamessy ”Ukřižovaný Kristus”

(c) 2005-2017 Farnost Žleby