Farnost Žleby
Dnes: Zasvěcení Panny Marie, 33. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
17.11.2017







Farní inFormace
- 23. dubna 2006 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------2. velikonoční týden----------------------------------
Neděle23. dubna2. neděle velikonoční
sbírka na charitu
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Jaroslava Nováka, manželku, Jiřího Tomáška a rodinu Tomáškovu
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice bohoslužba slova se sv. přijímáním (P. Minář)
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť + křest Eliška Miláčková
Úterý25. dubnaSvátek sv. Marek
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa26. dubna
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby eucharistická oběť
Pátek28. dubna
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za děkana Josefa Čecha, dlouholetého duchovního správce
Sobota29. dubnaSvátek sv. Kateřiny Sienské
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Františka a Věru Kozákovy, rodinu Kozákovu a rodinu Kubovu
----------------------------------3. velikonoční týden----------------------------------
Neděle30. dubna3. neděle velikonoční
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice za rodinu Havránkovu
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Potěhyúterýod 17:30 hod.
Žleby - farastředa, pátekod 18:00 hod.
>>Katecheze pro školní děti:Žleby - farastředaod 14:30 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc duben 2006
všeobecný:
Aby vlády všech národů respektovaly osobní, sociální a politická práva žen.
misijní:
Aby církev v Číně mohla uskutečňovat své misijní a evangelizační poslání bez překážek a v plné svobodě.
národní:
Aby děti byly v duchu evangelia vychovávány k pokoji a toleranci a ne k násilí a sobectví.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Kdyby byl Bůh, nemohl by se na to dívat...

Nejen „nešťastné náhody“, tragédie všeho druhu, koncentráky, teroristické útoky a podobné hrůzy, ale i přirozená smrt na konci šťastně prožitého života by nás musela přivádět k zoufalství, kdyby měla poslední slovo. Pak by povzdech: „Kdyby byl Bůh, nemohl by se na to dívat“, byl zcela oprávněný.

Ale smrt poslední slovo nemá: „Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan3,16). To je ovšem vrchol všeho! Ve své snaze zachránit člověka, který si to vůbec nezaslouží, jde Bůh tak daleko, že neváhá narodit se jako člověk. Ne v nadstandardní porodnici, ale v chlévě. Znovu trpělivě vysvětluje, co už bylo jinými slovy stokrát řečeno, a aby bylo jasno, shrnuje to celé do dvou tezí – milujte Boha celým srdcem a milujte se navzájem! Citelně zvedá laťku, ale sám jde příkladem, když požaduje – milujte i své nepřátele! Takový paradox! Kdyby nás ze současného otroctví nevykoupil potupnou smrtí na kříži, kdyby třetí den vlastní mocí nevstal z mrtvých a denně se nám nenabízel za Pokrm, dávno by o něm už nikdo nic nevěděl.

Bylo by důstojné člověka nechat se někým s nasazením vlastního života vysvobozovat z hlubokého páchnoucího bahna a aspoň v rámci svých chabých možností ke své záchraně nepřispět? To nám jde jaksi proti srsti. Všimněte si, jak se chová nemocný po mozkové mrtvici, když mu sestřička upravuje lůžko nebo pod něho vkládá podložní mísu. Aspoň tou jednou zdravou rukou se snaží uchopit hrazdičku a trochu se nadlehčit. Aspoň symbolicky, jak to jde. Je nám to zřejmě nějak vrozené.

Vzkřísit z mrtvých sami sebe v žádném případě nemůžeme. To může jedině Bůh. I On však od nás očekává, že se aspoň „chytneme za tu hrazdičku“, kterou nám v každodenních situacích prokazatelně nabízí. Napadlo mě to, když jsem četla knihu Johannesa B. Brantschena „Proč nás dobrý Bůh nechává trpět“. Na jednom místě tam říká: „Pokaždé, když prolomíme krunýř egoismu … nastává během života vzkříšení. Pokaždé, když si podáme ruce ke smíru, děje se vzkříšení, pokaždé, když se dělíme s chudými… K tomuto vzkříšení potřebujeme mnoho odvahy. Pokud se o toto vzkříšení budeme stále znovu pokoušet navzdory všem zvratům, pak můžeme zbytek klidně nechat Bohu.

Marie Svatošová

K zamyšlení

* Návrat k Bohu je krásný, ale návrat Boha k nám je přece jen ze všeho nejkrásnější.

* Církevní neděle zevšední každému, kdo žije v církvi jenom v neděli.

* Kdybychom přišli o všechno - zůstala by naše víra celá?

* Nevěřím v zázraky - věřím v Boha, který dělá zázraky.

* Na budoucnost se neptej smrtelníků, nýbrž Toho, který vstal z mrtvých.

Křesťanské aforismy (autor neznámý)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby