Farnost Žleby
Dnes: Slavnost sv. Klementa I., 33. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
22.11.2017







Farní inFormace
- 9. dubna 2006 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
------------------------------------6. postní týden-------------------------------------
Neděle9. dubnaKvětná neděle
Žehnání ratolestí
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Ludmilu a Martina Havlovy
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč eucharistická oběť
--------------------------------------Svatý týden---------------------------------------
Úterý11. dubnaÚterý Svatého týdne
14:00 hod. kostel sv. Václava Přibyslavice pohřeb Jaromír Daněk, *1929
18:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Čtvrtek13. dubnaZelený čtvrtek
18:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby památka poslední večeře Páně
Pátek14. dubnaVelký pátek
Den přísného postu
18:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby památka umučení Páně
Sobota15. dubnaBílá sobota
20:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby velikonoční vigilie
----------------------------------1. velikonoční týden----------------------------------
Neděle16. dubnaSlavnost Zmrtvýchvstání Páně
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za farníky
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Svátost smíření:Potěhyúterýod 17:30 hod.

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc duben 2006
všeobecný:
Aby vlády všech národů respektovaly osobní, sociální a politická práva žen.
misijní:
Aby církev v Číně mohla uskutečňovat své misijní a evangelizační poslání bez překážek a v plné svobodě.
národní:
Aby děti byly v duchu evangelia vychovávány k pokoji a toleranci a ne k násilí a sobectví.
místní:
Za mládež v našich farnostech.
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Velikonoce připadají na neděli blízkou židovskému svátku Paschy, tj. na neděli po prvním jarním úplňku. Brzy bylo před tyto svátky předsunuto velikonoční třídení, tzn. tři dny vyznačující se významnými bohoslužbami: Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.

Zelený čtvrtek je den, kdy Kristus ustanovil svátost eucharistie a kněžství. Bohoslužby tohoto dne jsou proto zaměřeny tímto směrem. Dopoledne slaví každý sídelní biskup se svými kněžími mši, při níž kněží obnovují své kněžské sliby: ochotu sloužit Kristu i lidem, poslušnost biskupovi a celibát. Biskup při této mši posvětí tři druhy svatých olejů, které se používají při udílení - slavení svátostí. Ve večerních hodinách se pak slaví mše svatá na památku Poslední večeře Páně. Eucharistie je svátost Kristovy lásky ke všem lidem. Mimořádně silným vyjádřením této skutečnosti je obřad umývání nohou: jako Kristus umyl učedníkům nohy (Jan 13), tak si máme navzájem činit i my - odpouštět, sloužit druhým. Podobně pozdravení pokoje, obvyklé při každé mši, stává se zde výrazem odpuštění a ochoty obnovit narušené vztahy. Po této mši následuje eucharistická adorace.

Liturgická barva Zeleného čtvrtku je bílá. Jméno ”Zelený čtvrtek” pochází ze starých dob, kdy to byl den přísného postu a bylo dovoleno jíst (kromě chleba) jen zeleninu.

Velký pátek je den, kdy zemřel Kristus za spásu celého světa. Církev v tento den neslaví žádnou mši. V odpoledních hodinách se věřící scházejí ke slavení památky Umučení Páně: při bohoslužbě slova nasloucháme starozákonnímu proroctví o trpícím Božím služebníku a pašijím podle sv. Jana. Vrcholem velkopáteční liturgie je uctívání kříže - symbolu vykoupení. Liturgická barva je červená. Je to den, kdy se věřící přísně postí.

Na Bílou sobotu církev nekoná žádnou bohoslužbu, ale setrvává na modlitbách u Kristova hrobu a rozjímá o tajemství Kristova života a smrti.

Velikonoční vigilie už nepatří k Bílé sobotě, ale k neděli Zmrtvýchvstání Páně. Proto se slaví po setmění. Nesmírně bohatá liturgie se svými symboly a kontrasty nás vtahuje do centra posvátného dění: vigilie (z lat. vigilare - bdít) začíná liturgií světla. Od posvěceného ohně se rozsvítí paškál, velikonoční svíce, jako symbol vzkříšeného Krista. Věřící si od ní rozsvítí svoje svíce a vedeni jáhnem (popř. knězem), který nese paškál, potmě vstupují do kostela. Jáhen zpívá velikonoční chvalozpěv Exsultet. Následuje 7 čtení ze Starého zákona a 2 čtení z Nového zákona. Po promluvě kněze pokračuje vigilie křestní liturgií: posvěcení křestní vody, křest katechumenů a obnova křestního slibu, na kterou se věřící připravovali 40 dní. Zde je vrchol celého postu i Velikonoc: vše, co předcházelo, byla příprava - vše, co bude následovat, je rozvedení a prožívání vlastního křtu. Třetí část velikonoční vigilie je slavení eucharistie.

O Veliké noci a na Boží hod velikonoční propuká radost pokřtěných ve chvalozpěv Bohu. Radost a jásot zní ze stále se opakujícího ”aleluja” (hebrejsky ”chvalte Boha!”), které trvá nejen o velikonočním oktávu, ale po 50 dní: tajemství naší spásy je tak bohaté, že církev rozšířila jeho slavení na celých sedm týdnů.

Svátky Velikonoc, Nanebevstoupení a Letnic jsou tři fáze jediného velikonočního tajemství, na němž máme účast: Ježíš Kristus zemřel pro spásu světa, vstal z mrtvých, s oslaveným lidským tělem vstoupil do Otcovy slávy a dává nám svého Ducha, který nás posílá do světa.

Liturgická barva v době velikonoční je bílá.

(CD ROM „De Ecclesia“)

Vážení a milí bývalí farníci,

chci Vám všem osobně popřát pokojné a radostné prožití Velikonočních svátků. Přeji Vám, abyste žili v radosti, světle a lásce Ježíše ukřižovaného a zmrtvýchvstalého. Ať jeho Vítězství různé vaše stíny a tmy v jas a světlo promění!

S vděčností vzpomínám a také se za vás modlím.

P. Vít Horák, Jablonec nad Jizerou.

K tomuto přání se připojuje a pravou velikonoční radost přeje  P. Josef Pikhart.

(c) 2005-2017 Farnost Žleby