Farnost Žleby
Dnes: sv. Gorazda, 16. týden v mezidobí  

O farnosti
Pořad bohoslužeb
Farní informace
Poutě a posvícení
Farní rada
Kostely a kaple
Duchovní správci
Zajímavé texty
Mapa farnosti
Kontakt
Odkazy

aktualizace:
24.7.2017







Farní inFormace
- 2. listopadu 2008 -
POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ŽLEBY A ZBYSLAV
----------------------------------31. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle2. listopaduVzpomínka na všechny věrné zemřelé
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za všechny zemřelé
9:30 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy na úmysl papeže
11:00 hod. kostel sv. Bartoloměje Okřesaneč za zemřelé příbuzné
16:00 hod. hřbitov ve Žlebech pobožnost za všechny zemřelé
Úterý4. listopadusv. Karla Boromejského
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy eucharistická oběť
Středa5. listopadu
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za Annu a Josefa Sobotkovy a celý rod
Pátek7. listopadu
Výstav Nejsvětější svátosti, adorace
18:30 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby výstav Nejsvětější svátosti, adorace, eucharistická oběť za farníky
Sobota8. listopadu
17:00 hod. kostel sv. Gotharda Potěhy za Jiřího Tomáška a rodinu Tomáškovu
----------------------------------32. týden v mezidobí----------------------------------
Neděle9. listopaduSvátek Posvěcení lateránské baziliky
8:00 hod. kostel Narození Panny Marie Žleby za rodinu Arientovu, Kůželovu, Vobořilovu a Hrníčkovu
9:30 hod. kostel sv. Václava Bratčice eucharistická oběť + křest Pavel Havránek
11:00 hod. kostel sv. Kateřiny Licoměřice eucharistická oběť

>>Úmysly apoštolátu modlitby: na měsíc listopad 2008
všeobecný:
Aby svědectví lásky svatých upevnilo křesťany v úctě k Bohu a bližním a v napodobování Krista, který přišel, aby sloužil a ne, aby se mu sloužilo.
misijní:
Aby křesťanská společenství v Asii, rozjímající o Kristu, nalézala vhodný způsob jak ho hlásat lidu kontinentu s tak bohatou kulturou a spiritualitou.
národní:
Ať v Božím lidu roste vnímavost ke svátosti pomazání nemocných, aby tak nikdo nezemřel nesmířen s Bohem.
místní:
Za mládež v našich farnostech
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz

Máte strach ze smrti? otázka, která Matku Terezu překvapila

„Máte strach ze smrti?“ zeptal jsem se. Má otázka Matku Terezu překvapila. Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. „Ne, vůbec,“ prohlásila. „Umřít znamená vrátit se domů. Copak máte strach vrátit se domů ke svým drahým? Okamžik smrti nedočkavě očekávám. Tam nahoře najdu Ježíše a všechny lidi, kterým jsem se v tomto životě snažila dát lásku. Sejdu se tam s dětmi, které jsem se pokoušela zachránit a které mi umřely v náručí a považovaly mě přitom za svou maminku. Najdu tam všechny chudé, kterým jsem pomohla, umírající, kteří vydechli naposledy v domě, který jsem pro ně v Kalkatě postavila. Budou tam prostě všichni lidé, kteří mi na této zemi byli drazí. Takže to bude nádherné setkání, nemyslíte?“  Oči se jí při těch slovech třpytily překvapivým klidem a štěstím. Mezitím jsem dosnídal. Matka Tereza sklidila nádobí na tác a stáhla ze stolku ubrus, který předtím rozprostřela. Ve dveřích se objevila mladá sestra a Matka jí tác podala. „Tak a teď se můžeme vrátit k rozhovoru, který jsme posledně přerušili,“ řekla. (z knihy Matka chudých)

Proč mluvit o smrti? aneb ´útěcha´ marxismu

Je nutné mluvit o smrti stále znovu, a mluvit o ní právě o Velkém pátku, v den, kdy byla přemožena. Mluvit o smrti ne proto, abychom zvětšili strach, ale abychom od něho byli osvobozeni Tím, který jediný to může udělat.

Jaké odpovědi nalezli lidé na problém smrti? Básníci byli nejupřímnější…

Lidičky, uklidněte se! V nízké zemi je příliš velké tajemství! zvolal jeden italský básník před záhadou smrti (G. Pascoli).

A přece se filozofové snažili vysvětlit smrt. Jeden z nich, Epikuros, tvrdil, že smrt je falešný problém, protože prý, když jsem tu já, není ještě smrt, a když je tu smrt, nejsem tu už já.

Také marxismus se pokoušel vyloučit problém smrti. Smrt, říká, je osobní záležitost, což dokazuje, že to, na čem záleží, není lidská osoba, nýbrž společnost, druh, který neumírá. Marxismu je však konec, a smrt zůstává. Dříve než navenek, v závodech ve zbrojení nebo na světovém trhu, prohrál marxismus svou bitvu v srdcích. Tváří v tvář smrti neuměl nic jiného než stavět velká mauzolea.

Samo Písmo svaté zůstávalo jako němé před problémem smrti, dokud nepřišel Kristus. Marnost nad marnost, všechno je marnost, vyvozoval bezútěšně Kazatel (12,8). Umírající člověk je přirovnáván k svítilně, která se rozbije a zhasne, ke džbánu, který se roztříští u pramene, ke kladce, která se zlomí a nechá vědro definitivně spadnout do studny (srov. Kaz 12,1-8). Styk s Bohem je smrtí přerušen. Mrtví nemohou chválit Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují do podsvětí (Žalm 115,17). Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe! uzavíral Sirachovec (41,1).

Co o tom všem může říci křesťanská víra? Něco jednoduchého a velkolepého: že smrt existuje, že je největším z našich problémů, ale že Kristus smrt přemohl!

z knihy Raniero Cantalamessy Ukřižovaný Kristus

Poslední věci člověka

podle Lynase

Jednou se řeč stočila na poslední věci člověka,

i tázali se svatého Lynase,

má-li strach z umírání.

„Představte si hosta na večírku,“ odpověděl jim.

„Pozná tam pár zajímavých lidí,

semtam někomu poradí a přijme pár dobrých rad od jiných.

Rozhovor ho baví, najedl se a napil do sytosti,

ale teď už je unavený a chtěl by jít domů.

Má se bát odchodu?“

Existuje život po porodu?

Aneb pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!

V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.

Malý pochybovač se zeptal: Věříte vlastně v život po porodu? Malý věřící: Ano, samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje. Náš život tady tu je jenom proto, abychom rostli a připravili se na život po porodu, abychom byla dost silní na to, co nás čeká. Malý skeptik: To je blbost, žádný život po porodu přece neexistuje. Jak by mel vlastně takový život vůbec vypadat?

Malý věřící: Ani já to nevím přesně. Ale určitě tam bude mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme jíst ústy a běhat a... Malý skeptik na to: To je úplný nesmysl. Běhat, to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční šňůra je krátká už teď. Malý věřící: Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí. Malý skeptik: Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život je jedno velké trápení v temnu.

Malý věřící: Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat. Ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará. Malý skeptik: Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být? Malý věřící: Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní, prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat. Malý skeptik: To je pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat. Malý věřící: Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!

(Podle časopisu YOU, 3/2002, převzato z Internetu)

(c) 2005-2017 Farnost Žleby